Loki's rage | 2 | He tried

18. february 2016 at 9:44 | Nerea |  Loki's rage
"A k čemu je?" zeptala jsem se potichu.
Přitlačil žezlem, až se dotklo mé hrudní kosti a řekl: "K ovládání mysli." Usmál se škodolibě a žezlo se rozzářilo.
Jsem tady neskutečně brzy s další kapitolou. Ha! Je zde vydaná dříve než na Wattpadu, kde zřejmě nikoho nezajímá. Dobrá zpráva je, že tenhle příběh se mi tak líbí, že je mi to celkem jedno. Jsem sice ráda, za každou zpětnou vazbu, ale moc se mi líbí tyhle postavy a to, co jsem pro ně vymyslela, že mám zatím takový chutě k psaní, až se divím. :D Krásné čtení, Nerea

Kapitola 2 - He tried

Seděla jsem u okna, které bylo z barevného skla, a tak dávalo místnosti příjemný oranžový nádech tepla. V klíně jsem třímala knihu a sem tam jsem zabloudila očima na její stránky. Byla to tak trochu kamufláž, snažila jsem se totiž přijít na to, jak se k bohovi, který právě ležel v mojí posteli, mám chovat.

Absolutně ho neznám, pomyslela jsem si a přeskočila jsem očima na jeho tělo pod tenkou prošívanou dekou, kterou jsem sama vytvořila. Postel, ve které spal, byla na tomto místě jediná použitelná, shodou okolností to byla moje postel. Nevěděla jsem si rady s tím, kam ho dát. A v odlehlém chrámu, ve kterém jsme se právě nacházeli, bylo jen několik místností pro kněžky. A navíc, podle historických textů, bylo toto místo sídlem Velekněžky řádu Všehostromu. Řád Všehostromu byl nejuznávanějším náboženstvím v Álfheimu a jeho Velekněžky byly součástí politiky, armády a obchodu. Mnoho žen i dívek bylo zasvěceno této církvi, která se starala o to, aby z nich jednou byly ženy silné, znalé boje, umění a všeho potřebného. Díky těmto dívkám na Álfheimu vznikla síť loajálních žen, které se splétaly v kořeny stromu, který podpíral vládu v království a nikdy neporušený mír mezi rody.

Já jsem byla jejich součástí, ale na rozdíl od ostatních, které se od útlého věku vzdělávají za přítomnosti svých společnic, jsem já byla vždycky sama. Až na Grixe. A jelikož jsem neměla jak a kam vycházet a mohla jsem navštěvovat pouze jiné chrámy, pak jsem nikdy nepoznala, jaké je to vidět muže z blízka anebo se jej dotýkat. A teď mám v posteli boha, celkem pohledného boha. Musela jsem se pousmát.

Zvedla jsem se z polstrovaného hledíku v okně a s posledním pohledem upřeným mezi hvězdy, které prosvěcovali barevná sklíčka, jsem se otočila a přešla jsem několik kroků k posteli.

Musela jsem Lokimu sundat zbroj, kterou jsem vyvěsila do skříně, na jejímž dně bylo jeho žezlo a rohatá zlatá helma. A tak tam teď ležel jenom v plátěné světle zelené košili a šedých kalhotách, které jsem raději nepokoušela, protože jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli a pokud vůbec, nosí nějaké spodní oblečení.

Klekla jsem si z druhé strany postele ke spícímu a nahnula jsem se více, abych prozkoumala jeho obličej. Měl hodně tmavé vlasy. Až teď jsem si všimla, že jeho čelo se vyjasnilo a tmavé obočí bylo v přirozené pozici. Dlouhé černé řasy kontrastovaly se světlou pokožkou a byly pouze předzvěstí pro úžasný pohled, který tak dokonale uměl. Jeho nos byl úzký a špičatý, ale jeho rty byly ještě užší. Ale o co byly užší, o to byli růžovější. Na tvářích mu vystupovaly lícní kosti a přes to všechno ležel jeden pramen tmavých vlasů.

Zadržela jsem dech a pomalu jsem natáhla ruku. Prostředním prstem s úhledně upraveným nehtem jsem jej posunula pryč, abych ho zahákla za ucho. Jak moje kůže zavadila o tu jeho, tak jsem ucítila jemné šimrání, kvůli čemuž se zavrtěl, ale nakonec se pohnul tváří směrem ke zdroji. Neprotestovala jsem, prakticky bez rozmyslu jsem jej konečky prstů pohladila po čelisti. Když jsem přejela po jeho rtech, které byly teď popraskané, tak jsem se ztratila. Nedokázal jsem odtrhnout pohled od jeho rtů.

Dívala jsem se na něj hodnou chvíli, a když jsem se se sebezapřením odtáhla, tak jsem uviděla jeho ledově modrý pohled, který mi věnoval. Díval se na mě bezhlesně, a když jsem sebou trhla, že se zvednu, tak mě popadl za zápěstí a nedovolil mi to.

Sám ležel na zádech, jednou rukou držíc tu moji a druhou vztahujíc k mému obličeji. Nebyla jsem schopná pohybu. S pootevřenýma očima jsem jej sledovala.

Natáhl ruku blíž přesně tak, jako já jemu, mi přejel prsty po rtech, které zanechal chvějící se. Prudce jsem vydechla, uvědomila jsem si, že jsem celou dobu zadržoval dech.

"Něco za něco," zazněl chraplavě, a když se otočil, že se zvedne, tak zasyčel a chytil se rukou za hlavu. Podezřívavě na mě pohlédl zpoza ramena.

"Nebyla jiná možnost, jak tě odvést, aniž by ses vzpíral," malinko jsem se pousmála. Už jsem se vzpamatovala a příště nedovolím, aby to zašlo tak daleko. Na takovéhle věci jej nepotřebuji, pomyslela jsem si, elegantně jsem se postavila a uhladila jsem si dlouhé světle modré šaty, které se táhly až na zem a jenom jejich živůtek byl obehnán železným pásem s rytinami.

"Odvést kam?" řekl a pokusil se opatrně vstát. Povedlo se mu to, a když stál, tak ho najednou začalo až nezdravě zajímat, kde má svoji zbroj.

"Mezi hvězdy," řekla jsem a přešla jsem ke skříni, abych mu ukázala jeho věci. Neměla jsem z nich strach. Najednou se začal chovat opatrněji, bylo to vidět v jeho postoji těla, pomalých pohybech i perfektním dýchání. Vycítila jsem neplechu jen, co se sklonil, aby sebral něco ze dna skříně. Otočil se na mě s žezlem v ruce.

"Víš, co to je?" zeptal se mě klidně s mrazivou tváří.

"Nevím," usmála jsem se, zavrtěla jsem hlavou a vlastně jsem si hrála na malé dítě. Mluvila jsem pravdu, ale ta věc, to žezlo, které plápolalo modrým plamenem, mohlo být cokoli a já věděla, že se tomu ubráním.

"Je to žezlo chitori," řekl a natáhnul ke mně ruku, špička zlatého kovu mi mířila na srdce. Byla jsem připravená vyčkávat, dokud sám nezaútočí a tak jsme se mu jen dívala do očí.

"A k čemu je?" zeptala jsem se potichu.

Přitlačil žezlem, až se dotklo mé hrudní kosti a řekl: "K ovládání mysli." Usmál se škodolibě a žezlo se rozzářilo. Čekala jsem, ale nic se nestalo. Loki se zatvářil poněkud nechápavě a mě to v ten moment přestalo bavit.

Smýkla jsem rukou na stranu a odklonila jsem žezlo, Loki se svezl s ním, protože jej pevně držel. Byl ke mně zády a tak jsem mu jednoduše podrazila nohy. Skončil na zádech a vypadal vyjeveně. Udělala jsem dva kroky k němu a třetí jsem zakončila na jeho hrudi. Můj sandálek s plochou podrážkou ho přitlačil k zemi, když se vzpamatoval a chtěl se zvednout.

"Tak, a teď si něco ujasníme," začala jsem na vážno a opřela jsem se rukou o koleno nad ním. Rozparek šatů odhalil moji nohu v celé délce. Dobře mu tak.

"Já jsem sem dovedla tebe. Prakticky jsem tě unesla a měl bys být jedině rád, že nejsi v kobce v železech. Jsi mým hostem, ale to se může rychle změnit a vše záleží na tom, jak se budeš chovat ty sám a jak se budeš chovat ke mně. A ovládání mysli není zrovna nejlepší způsob, jak se seznámit se ženou," pozvedla jsem obočí.

"Teď tě pustím a prokážu ti důvěru, za kterou chci jen trochu slušného vychování, bereš?" zeptala jsem se tentokrát s úsměvem.

"Ano," ozval se potichu, naštvaně. Připomínal mi malé dítě, ale ve smyslu dodržení naší dohody jsem sundala svoji nohu z jeho pevné hrudi a nabídnula jsem mu ruku, abych ho vytáhnula nahoru.

Chytil mě za ni a v záběru zatáhl víc, než měl a stáhl mě na zem. Ležela jsem na zádech s jeho nadloktím pod bradou tak, abych nemohla mluvit.

"Ty mi nebudeš říkat, co mám dělat, ty nicko! Kdo si myslíš, že jsi? Já jsem bůh! Nikdo mi nebude rozkazovat!" zasyčel mi do obličeje celý červený. Dívala jsem se klidně do jeho zuřivých očí a on ještě více zbrunátněl, když zjistil, že se ho nebojím.
Pak z ničeho nic odněkud vytáhnul úzkou dýku, která spíše připomínala pilník na nehty, se kterým jsem se seznámila na Midgardu. Chladné ostří dýky mě zastudilo na kůži pod krkem. Jediným řezem by mi mohl proříznout tepnu.

"Tak to udělej," zašeptala jsem. A on se mě pokusil říznout. V tu chvíli se zhroutil. Jeho tělo zaplavily vlny křečí. Svalil se vedle mě na zem a držel se za nohy. Nemohl zavřít ani oči.

Posadila jsem se. "To se stane pokaždé, když bude můj život v ohrožení," zvedla jsem jeho ruku od těla. Okolo zápěstí měl tenký stříbrný řetízek bez zapínání. Křeče doznívaly a on s pohledem na svoji ruku musel pochopit, že všechno závisí na mé dobré vůli.

Pustila jsem ho, podepřela jsem ho a nechala ho odpočinout si v mé, teď už v naší posteli.

Znovu se probudil až k večeru. Neměla jsem ho to srdce budit jej dřív, aby se najedl, protože jsem měla podezření, že na to stejně nebude mít ani chuť a ani pomyšlení. Večer dostal ránu do hlavy, potom spal až do rána a potom dostal křeče a teď spal. Nevím, co bude dělat večer, jestli se probudí, ale měla jsem tu zásobenou knihovnu a pro jistotu, aby se nikam netoulal, jsem zakouzlila celý chrám tak, aby jej s náramkem nemohl opustit. Tentokrát jsem ale fyzické tresty vynechala, doufala jsem, že se poučil, i když mi bylo jasné, že se stejně pokusí utéct anebo se alespoň zbavit stříbra na ruce a zabít mě.

Po celou dobu, co spal, jsem cvičila s mečem, lukem, četla jsem nové knihy a opakovala si slova ze starých. Zkoušela jsem kouzlit, uvařila jsem jeden lektvar, který se mi nepovedl a teď ležel na mém stole, abych zhodnotila, co jsem udělala špatně. A potom jsem taky chystala jídlo, které se skládalo převážně ze zeleniny, ovoce, sýra a ryby. Mě to tak chutnalo, ale nevěděla jsem, co má rád Loki, abych mu soužití se mnou udělala, co nejpříjemnější.

Zrovna jsem se chystala do koupele, když se vzbudil. Usmála jsem se. "Dobré ráno," popřála jsem, i když byl večer.

"Dobré," pokusil se.

"Pokud budeš mít hlad, tak na tom táce támhle," řekla jsem a ukázala jsem na jídelní stůl, který byl v mém pokoji,"je na podnose porce jídla pro tebe," zvedla jsem se, zpod polštáře jsem vytáhla dlouhou bílou róbu na spaní a chystala jsem se odejít.

Loki mezitím přešel ke stolu s jídlem, zvedl poklop a díval se na svou večeři poněkud nedůvěřivě. Nedivila jsem se mu.

"Není to otrávené, sama jsem to jedla tak před třemi hodinami," mrkla jsem a nechala jsem ho samotného. Přešla jsem chodbu a vstoupila do dveří naproti. V té místnosti se nacházely lázně. Vlastně to byla jen kruhovitá vydlážděná díra v podlaze u stěny, kam z výšky padala čistá teplá voda. Na okraji lázně byla žínka, sůl, směs bylin a vonné a léčivé oleje.

Vlezla jsem do ní a za chvíli jsem mohla ven. Osušila jsem se kusem látky připraveným vedle lázně a oblékla jsem si róbu. Byla z lehkého materiálu, který ale krásně hřál. Nebyla to úplně normální látka, byla poněkud průhlednější, ale ne o moc. Přesto všechno se Loki velmi zarazil, když jsem vešla do pokoje a začala jsem si na posteli rozčesávat dlouhé vlasy krásným hřebenem.

"Na co tak zíráš?" zeptala jsem se nepřítomně a nevěnovala jsem mu ani pohled.

"Na nic," ohradil se rychle a dál postával u knihovny, zřejmě už povečeřel.

"Je ti lépe?" zeptala jsem se, odložila jsem hřeben na skříňku vedle postele a podívala jsem se na něj.

"A-ano," zakoktal se, ani se na mě nepodíval. Stoupla jsem si a přešla jsem místností k němu. Světlo zajišťoval krb za mými zády.

"Mě nemusíš lhát, Loki," řekla jsem a donutila jsem ho, aby se na mě podíval. Když se naše oči potkaly, tak jsem se najednou cítila uvězněná, zase. Sklopila jsem pohled rychle k zemi. On ale zvedl svou ruku a dvěma dlouhými štíhlými prsty mě donutil pohled opět zvednout. Skláněl se blízko nade mnou.

"Co-co to děláš?" zeptala jsem se zmateně a ustoupila jsem o krok od něj. Jen se na mě dál s úlisným pohledem díval.

"Spíš, co děláš ty?" vrátil mi to s tvrdým pohledem. Byl ledově chladný. "Přijdeš voňavá, s vlhkými vlasy a v takové spací košili a potom mě odháníš?" zavrněl a přiblížil se ke mně tak, až se naše hrudě dotýkaly. "Myslím, že to není to, cos chtěla dělat," chytil mě pevně za nadloktí a přitiskl si mě k sobě blíž.

"O čem to k čertu mluvíš?" odstrčila jsem jej. "Myslíš si, že si chci něco začít zrovna s tebou?" zvýšila jsem hlas. Rozhodně jsem už nebyla milá. Ten tupec se jen výmluvně usmál, až se mi z něj dělalo špatně. "Myslíš, že chci něco mít s mužem, jako jsi ty?" zeptala jsem se sarkasticky a založila jsem si ruce na hrudi.

"Ale já jsem bůh, drahoušku," egoisticky se usmál a myslel si, že jsem z něj na větvi. V duchu jsem se musela smát jeho chabým pokusům.

"Ano, bůh, který s ledovou obryní zplodil hada Jörmunganda, vlka Fenriho a bohyni Helheimu Hel. Děkuji pěkně, nechci," otočila jsem na patě a ani jsem nečekala na jeho reakci. Vzala jsem ze skříně se svým oblečením dlouhou plátěnou košili a volné kalhoty a šla jsem se převléknout.

Jakmile jsem došla, ulehla jsem. Nezajímalo mě, co dělá, ale viděla jsem ho sedět u okna, jako jsem to dělala minulou noc já. Těsně před tím, než jsem upadla do říše snů, jsem uslyšela jednu větu.

"Já taky nechtěl."
 

1 person judged this article.

Comments

1 Thomashucky Thomashucky | Email | Web | 17. september 2017 at 17:28 | React

Экстендер - элитный увеличитель члена
Гарнитур секс-шопа SexMall позволяет выбрать самые различные способы увеличения мужского «достоинства». И между всех представленных уникальным и самым необычным является экстендер. Покупать экстендер в Украине через производителя, гарантирующего его покрой, вероятно, не беспричинно просто, однако мы получаем сей изделие напрямую, а потому прибор довольно как, такой вроде заявляют его создатели.
Подкупать экстендер чтобы члена позволительно и тем, который уже опустил руки в решении проблемы размеров и тем, кто просто комплексует либо хочет подкорректировать частный пенис. Эффективность, надежность и относительная доступность прибора позволяет сделать процесс увеличения члена достаточно простым и легким. Благодаря экстендеру отпадает обязанность использовать таблетки сиречь даже болезненные операции. Увеличить пенис на 3-5 см в длину, 1-2 см в ширину, исправить значительное искривление органа – всетаки это может экстендер для увеличения. Подкупать - эту надежную игрушку следует тем, кто предпочитает настоящее медицинское оборудование. В отличие через других секс-игрушек, которые призваны пожертвование удовольствие и только вроде дополнение исполнять увеличительные функции, экстендер имеет такую конструкцию, которая делает дотла спор не столько увлекательным, зато гораздо более действенным.
Экстендер разработан американскими разработчиками медицинского оборудования и представляет собой довольно простую конструкцию. Кольцо из специального пластика, палка из медицинской стали и зажим, который мягко и прочно закрепляет головку органа – вот и весь, что представляет собой экстендер полового члена. Покупать эту занимательную штучку – значит получить проба по доступной цене. Все материалы, из которых выполнен экстендер прошли дерматологические испытания и присутствие правильном использовании не способны нанести какой-либо утрата такому пикантному органу вдруг пенис.
Сиречь достичь результата около использовании экстендера?
ProExtender – следует пользоваться крайне аккуратно и бережно. Заводить ношение экстендера следует на самом слабом натяжении не более 2-3 часов в сутки. Ствол полового органа после первые две недели способен легко адаптироваться к прибору и дальнейшее его использование довольно исключительно повышать действие для пениса.
Внимательно нужно отнестись к запрету производителя по поводу ношения экстендера для эрегированном пенисе. Кроме того употреблять ассортимент не следует во сезон сна, поскольку в это эпоха мочь контролировать длительность процедуры и избежать возможной непредвиденной травматической ситуации.
Для достижения полного эффекта от использования прибора следует избегать длительных перерывов в ношении. Коль вы решили купить экстендер чтобы пениса и в главный же число получить результат, то на это надеяться не стоит. Эффективность данного прибора зависит через постепенности и методичности использования. Зато результат, полученный в ход нескольких упорных месяцев, сохранится на всю оставшуюся жизнь.

http://centrikn.neftekamsk.ru/user/FrancisDaday/

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement