Point of View | Kapitola 2 | Ladies of The Stratosphere 1/2

12. october 2015 at 23:01 | Nerea |  Point of View
Ahoj! Musím říct - jujky! Tak nějak jsem zapoměla na blog a tak přidávám tuto kapitolu až po 6 dnech, kdy je už zveřejněná na Wattpadu :D
Jak vám ji popsat? Hmm... Spojení příjemného s užitečným? Koupel ve veřejných lázní a krátký rozhovor s ženami ze Stratosféry. :)) - Přeji příjemné čtení, Vaše Nerea ;)


Kapitola 2 - Ladies of The Stratosphere

Upravila jsem si kabelku na rameni a pohodila jsem světle hnědé vlasy na ramena. Rozpuštěné prameny sahaly až do půli mých štíhlých zad. Hluboce jsem se nadechla a prudce, ale tiše jsem otevřela mohutné a hlavně špinavé dveře, do kterých ústil jeden ze skrytých tunelů. Ty jsem používala ke svému pohybu po městě i pod ním a hlavně dovnitř a ven z oblasti chráněné vysokou neproniknutelnou zdí.
Nebyla to ani půlhodina, co jsem se vrátila z pustin, kde proběhl adrenalinový zážitek v podobě zachraňování nesmrtelného Archanděla před vykrvácením. V Luxoru - hotelu, ve kterém pobývám většinu svého volného času a hlavně všechny noci, jsem se stihla očistit od krve a obléct si patřičné šaty. Nutně jsem potřebovala koupel a nebylo lepšího místa, než lázní pro ženy, které byly přístupné pro všechny bytosti něžného pohlaví se zařazením V-5 a V-6.
Vysoké podpatky mých béžových střevíčků klapaly po betonu cesty, po které jsem procházela hlavní částí města. V jednom shluku stály budovy Senátu, dům Riesenů, Wheleů, Thornů, Frostů a Romerů. Domy ostatních senátorů se potom tyčily ve vzdálenosti půl kilometru od centra.
Procházejíc kolem vchodu do Stratosféry jsem zahlédla ryšavou kštici zdánlivě ukrytou pod šedým kabátem. Senátorka Thorneová mířila za Michaelem nahoru. Pravděpodobně se dozvěděla o jeho malém dobrodružství od některého ze svých lidí na zdi a teď se o něj nefalšovaně strachovala. Nechápala jsem, jak oni dva mohli dospět k takovému vztahu, jaký provozují. Ale to nebyla až tak úplně moje věc. Zatřepala jsem hlavou a vešla jsem do domu Riesenových.
Dolní patro se používalo k veřejným účelům. Jedním z nich byly i lázně a tak jsem přešla do pravého křídla, kde na mě čekala vzdušná světlá větší okrouhlá hala, jejíž strop byl bohatě zdobený náboženskými motivy. Tenhle dům byl přeci jenom postaven jako luxusní hotel Caesarův Palác. Od jeho interiérů se nedalo čekat nic jiného, než klasická honosnost a snaha napodobit antické umění.
Za pultem ve tvaru "O" seděla žena tak kolem třicítky v dokonalých bílých pouzdrových šatech s vlasy sepnutými do drdolu, ze kterého netrčel ani jeden pramínek vlasu. Blondýnka byla lehce namalovaná a zrovna něco ťukala do počítače.
Sebevědomě jsem tedy přešla k pultu, na který jsem si položila šedou kabelku značky Yves Sant Lauren.
Žena jménem Leticie, jak jsem se dočetla z cedulky na její hrudi, okamžitě, ale elegantně vstala z kancelářské židle. Přejela si mě pohledem od hlavy až k patě, pravděpodobně zkoumajíc moje lehce růžové upnuté šaty s hluboko vykrojenými zády zakrytými pouze silonem, širšími ramínky a decentním oválným výstřihem, který jemně odhaloval oblinky mých ňader. Sexy, elegantní a hlavně luxusní. Po rentgenu mi Leticie nabídla jemný úsměv.
"Dobrý podvečer, slečno..." naznačila otázku a složila ruce na pracovní plochu před sebe.
"Dobrý podvečer i vám. Jsem slečna Frostová, neteř senátora Frosta," věnovala jsem jí doslovně andělský úsměv a zamrkala jsem svými dlouhými řasami. Nabídla jsem jí ruku k potřesení a ona s rozšiřujícím se úsměvem přijala. Jméno senátora mělo v tomhle městě obrovskou cenu, ať to byl Frost, Thorne, Romero, Wheele nebo jiné.
"Velice mě těší, slečno Frostová. Mé jméno je Leticie, co pro vás mohu udělat?" zeptala se s falešným zájmem v očích. Ani mně lhaní nikdy moc nešlo, ale že bych na tom byla tak bídně, tak s tím musím s dovolením nesouhlasit.
"Chtěla bych navštívit vaše lázně, samozřejmě," zvonivě jsem se rozesmála. A ona jen pokývla hlavou a sedla si zpět k monitoru, chvíli se do něj dívala a potom mi dala vědět, co a jak.
"Ale jistě," usmála se. "Je to touhle chodbou doprava. Je tam převlékárna se skříňkami s klíčkem," naznačila mi rukou a já jí vroucně poděkovala. Z kabelky jsem vylovila několik kreditů - starých žetonů z kasina - a ty jsem pak položila v komínku před recepční. Vzala jsem si kabelku do ohbí loktu a prošla jsem chodbou s lesklou podlahou až ke dveřím s nápisem "Ženy".
Vzala jsem za kliku a vešla jsem do místnosti plné šedých skříněk. Vybrala jsem si jednu, která byla co nejdál od vstupních dveří a uložila jsem si do ní veškeré svoje věci a pak jen v osušce prošla dvoukřídlými dveřmi z mléčného skla osázeného kapkami vody.
Ocitla jsem se v místnosti vykládané hnědým keramickým obložením s pruhem pestrobarevné mozaiky v 2/3 zdi. Lehce strukturovaný povrch vyhřívané podlahy a stěn byl neuvěřitelně příjemný na dotek, což v kombinaci s těžkým vlhkým vzduchem dodávalo lázním jejich autentičnost. Okna byla jen malá a z mléčného skla a tak tu svítili svíčkami, jejichž světlo se odráželo od orosených křivek těla každé ženy v místnosti.
Všechny jsme byly zahalené pouze do ručníků, některé se tolik neostýchaly a dávaly svoje vnady na obdiv. Každá z nás věděla, co znamená být ženou a tak nebylo třeba dělat si těžkou hlavu s ostychem před ostatními.
Sebevědomě jsem přejela pohledem ženy, až mi pohled padl na skupinku 4, které seděly přímo naproti dveřím a tedy i mě. Dělil nás jen jeden bazén s horkou vodou. Bez rozpaků a krokem šelmy jsem přešla k jeho okraji s pohledem zabodnutým do žen naproti.
Místností šuměla konverzace, která ustala na velmi krátkou chvilku, kdy uslyšely klapnout dveře a otočily hlavy, aby si mohly prohlédnout nově příchozí.
Špičkou palce jsem zkusila teplotu vody, a jelikož jsem ji uznala za příjemnou, tak jsem jedním pohybem uvolnila osušku kolem svého těla a nechala ji dopadnout na podlahu. S hlavou vztyčenou jsem potom po schůdcích elegantně sešla do hloubky horké vody uvolňující moje napnuté svaly. S nohami na dně mi hladina dosahovala přesně do půli hrudníku odhalujíc růžové hroty. Ve chvíli jsem pokrčila kolena a ponořila se celá. Žínkou jsem se omyla do čista a potom jsem šamponem s vůní limetek opláchla i svoje dlouhé vlasy. Přitom jsem se malinko pousmála nad všemi těmi pohledy, které mi ženy věnovaly. Lichotilo mi to víc, než bych se kdy mohla cítit poníženě.
Po dokončení očisty svého těla jsem stejně elegantně vyšla z bazénu sklánějíc se k bílé osušce na zemi, kterou jsem si obtáhla tělo. Vodu z vlasů jsem vymačkala na obklady a bezprostředně jsem obešla bazén, který mi posloužil ke koupeli, a prošla mezi dalšími dvěma k ženám, které jsem tak upřeně pozorovala. Tyto ženy, opravdu krásné ženy, navštěvovaly Michaelovu ložnici vysoko ve Stratosféře na pokyny senátorky Beccy Thornové. Pokud jsem se o tom dozvěděla já, a to trávím ve Veze necelou polovinu svého volného času, pak je jen otázkou času, kdy si těchto návštěv všimne i někdo jiný.
Pro Michaelovy plány by nebylo zrovna přívětivé, kdyby jej anebo senátorku kdokoliv nařkl z vedené milostného poměru nebo scházením se za příčinou sexuálních orgií. Nehledě na to, že je zde možnost případného vydírání, přičemž tato dostaveníčka poskytnou dostatečně velkou páku.
Ne, že by si s něčím takovým Archanděl dělal starosti. Já jsem měla ovšem jiný postoj k věci, což nasvědčoval můj slaďoučký úsměv a ďábelská jiskra v očích.
"Dobrý podvečer, dámy," narušila jsem tlumeným hlasem jejich důvěrnou konverzaci, která probíhala ve stejné hlasitosti.
"Dobrý večer," řekla nebojácně blondýnka jménem Emily přede mnou. V jejích očích jsem mohla spatřit jistou neochotu se družit.
"Vás jsme tu ještě nepotkaly," usmála se na mě vlídně, ale podezíravě černoška s kudrnatými tmavými vlasy, jejichž přesnou barvu jsem kvůli nedostatečnému osvětlení nemohla určit přesněji. Její slova mírně naznačovala žádost o představení se jménem, což jsem v plánu opravdu neměla.
"Jsem zde dnes poprvé," usmála jsem se zářivě. "A to hlavně proto, abych vám dala cennou radu."
"Radu? A jakoupak?" rozesmála se sebevědomě brunetka se snědou pletí, jejíž jméno bylo Veronica. Všechny patřily do V-5.
Naklonila jsem se k nim a zatvářila jsem se, jako kdybych jim chtěla sdělit šťavnatou novinku: "Vaše noční dostaveníčka vysoko v oblacích by měla co nejdříve přestat, než se o nich dozví někdo nekompetentní." Koutky rtů se mi roztáhly do škodolibého úsměvu od ucha k uchu. Pozorně jsem sledovala jejich reakci, což se vyplatilo. Dívka jménem Hannah, která nepromluvila prozatím ani slovo s sebou trošku trhla. Pro lidské oko by to bylo patrně neznatelné.
"Co to?" podivila se Glorie se španělským přízvukem. "O čem to mluvíš?" Becca je dobře naučila skrývat pravdu.
"Myslím tím, že pokud budete potřebovat někdy někoho do postele k vaší poněkud početnější skupině, pak by to nejspíš neměl být člověk..." musela jsem se smát, jak ironicky to znělo. "Osoba," opravila jsem se," která oplývá takovou mocí a zodpovědností jako například Archanděl Michael, nemyslíte?" Pravděpodobně jsem jim zněla jako šílenec, nicméně si musely uvědomit vážnost jejich vztahu s Michaelem, který má pomoci Vyvolenému, a aférka s několika lidskými ženami najednou mu asi na důvěryhodnosti moc nepřidá.
"Nevím, kde jsi takový nesmysl slyšela. Nemáš horečku?" usmála se Veronica a začala si namotávat na prst loknu svých vlnitých blond vlasů.
"Nikde jsem to neslyšela a to byste vy všechny mely být rády. Nemám horečku a vy to dobře víte," prohloubila jsem hlas. "Radím vám, protože žádná z vás si nezaslouží, aby se na ni dívali lidé jako na odpad, na nechutnost. Takové pohledy jsou lepší, než jakýkoliv trest, protože vás budou pronásledovat do konce života. Pokud to jednou vyjde na povrch, pak se rychle z vážených dam z V-5 stanou nejnižší V-1." Pokrčila jsem rameny. Vyložila jsem jim skutečnost a minimálně v očích Hannah jsem zahlédla zděšení.
"Na vašem místě bych se tam nevracela, ani na výslovné přání senátorky," udělal jsem svůj oblíbený "všechno vím, všechno znám" obličej a s pousmáním jsem se k nim otočila zády odcházejíc se osušit do šatny, odkud beze stop zmizím.
Převlečená zpět do šatů a s vyfoukanými vlasy jsem se natáhla po klice, když se dveře přede mnou otevřely. Hleděla jsem do tváře senátorce Thorneové. Zářivě jsem se usmála a pokynula jsem jí, aby vešla.
"Přeji pěkný den, senátorko," usmála jsem se přesladce a s jediným skoro namyšleným pohledem přes rameno jsem opustila místnost. Po zaklapnutí dveří vedoucích z domu Riesenových jsem se stejnou cestou vrátila do tunelů a jimi do Luxoru.
Zmizela jsem z dosahu zkaženého města do svého klidu a ticha v jednom ze střešních apartmánů jižního křídla hotelu.
Měla jsem pro sebe prostor velký jako solidní byt a nemohla jsem se ho nabažit. Po cestě z chodby do ložnice jsem zakousla jablko, jehož konzumaci jsem dokončila přibližně ve stejnou dobu jako svlékání. Navlékla jsem se do volného trička s dlouhým rukávem a mrskla jsem s sebou do obrovské chladivé postele.
Přikryla jsem se a zavřela oči. Okamžitě jsem usnula.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement