Sparkle Found a New Family | 3rd | Black Haired Angel

8. october 2012 at 18:06 | Nerea |  Sparkle Found a New Family
Lenost byla téma týdne na blog.cz.... Myslím, že jsem jejím zářným příkladem ;D A tenhle posranej BLOG mi to ještě ztíší. Kretén. Jsem nasraná, tak soráč.
Tentokrát se mi zdálo, že jsem se probudila až příliš rychle. Nevím, jak to, ale ve snu jsem viděla deset siluet, tři ode mě odcházely a mávaly mi a dalších sedm se přibližovalo ke mě. Bylo mi strašně úzko, bolelo mě, že se ty tři vzdalují.

Potom jsem se ale probudila. Tentokrát mi ale bylo jasné, kde to, sakra, jsem. Zase jsem byla v bílém nemocničním pokoji, jenomže tentokrát jsem nebyla připojená na přístroje.
Otevřely se dveře a v nich stála mladá žena. Měla tmavé, skoro černé vlasy dlouhé po prsa a zvláštní šedé oči. Někoho mi připomínala, ale nemohla jsem přijít na to koho.
"Ahoj, Sparkle," pozdravila mě a přišla blíž k posteli. "Já jsem Anne Coxová," podala mi ruku a já k ní ze slušnosti natáhla tu svou. Až pozdě jsem si ale uvědomila, že jí nemohu opětovat stisk a navíc by jí to mohlo být nepříjemné. Anne, ale rozhodně nebyla třasořitka, vzala moji nepohybující se ruku a stiskla ji.
"Vy moje jméno asi znáte, ale já jsem Sparkle Leeyová," usmála jsem se smutně při vzpomínce na rodiče, která mi vytanula na mysli díky mému příjmení.
"Chtěla bych tě poznat, jestli ti to nevadí. A pokud bychom si rozuměly, tak bych ti velice ráda něco nabídla," řekla, znovu se usmála, pustila moji ruku a sedla si do křesla, které bylo nalevo od mé postele.
A mě najednou něco docvaklo. Nemám rodinu, ani žádné žijící příbuzné, tak, co se mnou bude? Půjdu do děcáku?
"Dají mě úřady do děcáku?" zeptala jsem se otevřeně.
"Pravděpodobně ano, ale, jak už jsem řekla, pokud si budeme rozumět, tak pro tebe mám nabídku," potvrdila moje obavy, ale ta její nabídka mě začínala zajímat víc a víc. Mohla by mě chtít adoptovat? Anebo mě tam, mezi všemi těmi dětmi, nechá shnít? To zatím nevím, ale pro svoje vlastní dobro se přikláním k první možnosti.
***
Anne se mnou na pokoji vydržela asi dvě hodiny, potom už musela jít, neboť končily návštěvní hodiny. Neměla jsem jí to za zlé, naopak. Byla jsem vděčná, že jsem si s někým mohla popovídat a aspoň na chvíli přestat myslet na tu moji ruku.
Anne mi vykládalao svých dvou dětech, o Gemmě a Harrym. Netušila jsem, kdo vlastně jsou anebo jak vypadají, ale podle dost přesného popisu jsem si to mohla alespoň představit.
Vím, že Gemma má dlouhé, tmavě hnědé až černé vlasy dlouhé po lopatky a šedé oči jako její matka. Podle vyprávění je to milá dívka, trošku energičtější, ale jinak velice chytrá, vyspělá a pečlivá. Je o něco starší než Harry a chodí na vysokou školu v Londýně.
Oproti tomu Annin osmnáctiletý syn Harry je dost číslo. Anne se zmiňovala o tom, že po něm letěly snad všechny holky na škole, ale on se ani o jednu z nich nezajímal. Prý čekal na tu pravou... Nic proti, ale řekla bych, že je asi teplej. Vím, že má tmavě hnědé, kudrnaté vlasy, které se mu vlní okolo obličeje a zvláštní, sedo-modrozelené oči.
Se svými čtyřmi kamarády jezdí po světě, ale občas se zastaví i doma u každého z nich. Nevím, jak se poznali, ale normálním lidem by se to nikdy nestalo, když každý z nich bydlí prakticky někde úplně jinde a jeden z nich, blonďatý Niall, je dokonce z Irska. Jsou to, podle vyprávění, nejlepší kamarádi, ale o tom, jak se těchto pět cápků dalo dohromady nepadla ani zmíňka. Moc mi to ani nevadilo, protože ani já jsem Anne neřekla úplně všechno ohledně té... toho, co se stalo.
Zbytek dne jsem ztrávila ježděním na vozíčku po vyšetřeních, která snad kdy existovala. Cestovala jsem na vozíčku, protože... No, prostě, aby se mi nic nestalo.
***
"Slečno Leeyová? Musíme si promluvit o vašem zdravotním stavu," ozval se můj ošetřující lékař Arnold Howard, když vešel do mého pokoje. Zatím jsem měla povoleno chodit sama jenom do koupelny. Jinak semnou musel pořád někdo být, když jsem chtěla někam jít.
"Jistě, pane doktore," snažila jsem se být zdvořilá a chovat se dospěle, přitom jsem ale zoufale snažila vědět, jestli se mi ještě někdy vrátí cit do pravé ruky.
"Jak jste si všimla, tak máte ochrnutou pravou ruku. Znecitlivěla vám od zápěstí, až po konečky prstů. Je to způsobené přiskřípnutím většiny nervů právě v téhle oblasti. Jestli se to uzdraví, nám ukáže až čas sám, ale jsou tu jen malé," řekl lítostně a zabořil pohled do podlahy.
"V pořádku," řekla jsem necitlivě. Nemohla jsem nechat uniknout ani jednu slzu, protože po té jedné bych už neměla sílu zadržovat ty další.
"Následují týden budete chodit na rehabilitaci. Každý den dvakrát a potom vás seznámím s Allyson, naší psychiatričkou," řekl a něco napsal do mé karty.
"Ale..." chtěla jsem prostestovat. Nepotřebuju cvokaře! Tak na dně zase nejcem...
"Žádné odmlouvání, slečno Leeyová," řekl a já jsem sklopila hlavu. "Slečno Leeyová? Spa.. Sparkle. Máte jedinečné jméno. Čeká vás něco vyjímečného, tak nedovolte, aby vás smrt vaší rodiny srazila na kolena nadosmrti.Buďte silná a vzpomínejte na ně v dobrém," usmál se poněkud smutně. "Zatím se tu opatrujte, slečno," rozloučil se a už chtěl odejít ze dveří, když se zastavil. "Sečno... Sparkle?" zvedl obočí a já s povzdechem přivřela oči.
"Slibuju, že se budu snažit, pane doktore. Zatím se mějte," zamávala jsem mu a potom se pokoj ponořil do ticha. Doktor už byl v tahu, nejspíš někde u nějakého jiného pacienta, zatímco já jsem se pustila do nesmírně citově zničující debaty, ve smyslu "co když a co kdyby?" sama se sebou.
Jak se vám to líbilo?
Nadáváte někdy na ten po*ranej blog?
Jak se bude vyvíjet životní cesta Sparkle?
Bude Sparkle konečně v pohodě?
 

1 person judged this article.

Comments

1 Isa Isa | Web | 8. october 2012 at 19:28 | React

Dokonalý díl, jako vždycky, těším se na další. :)

2 Nerea Nerea | Email | Web | 8. october 2012 at 19:36 | React

[1]: Děkuji ;)

3 Iva Iva | 8. october 2012 at 21:28 | React

1. Zajímavý díl,ale skvělý.
2.Na blog ne,ale na život jo. :-(
3.Jsem zvědavá,jak to ude pokračovat.
4.Uvidíme. Držím jí palce :-)

P.S.:Skvělý blog,našla jsem ho teprve před pár dny,super.

4 Nerea Nerea | Email | Web | 11. october 2012 at 15:10 | React

[3]: Děkujiiii :DDD :3 doufám, že tě tu ještě uvidím ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement