My Reflection in the Mirror ♣part 2

12. july 2012 at 12:38 | Nerea |  My Reflection in the Mirror
Je tu další část/ kapitola. Nechce se mi věřit, že jsem z téhle povídky vážně udělala kapitolovku... :DD. Si to užijte, Vaše Nerea
ˇˇˇ

Z předchozí části ♣ Majitelem Zlatka byl právě ten kudrnatý asi osmnáctiletý mladý kluk, kterého jsem tady vždycky potkávala. Ten, který se mi vždycky tak moc líbil.
.

♣part 2: Kudrnáč a jeho táta

"Hej! Kudrnáči!" zařvala jsem na něj, hladíc Zlatka po hlavičce.
Kudrnáč se na mě zamračeně otočil, ale když uviděl, koho to mám v náručí, tak se mu rty roztáhly do vřelého úsměvu. Zřejmě měl toho kocourka moc rád.
Přihnal se ke mně. "Ahoj, já jsem Eddie," usmál se na mě.
"Já jsem Jammie a tohle bude zřejmě tvůj kocourek…" řekla jsem a chtěla jsem toho bílého nezbedu předat Eddiemu do náruče, ale on se mi zahákl drápky do mého světle modrého trička. Mikinu jsem měla totiž přehozenou přes tašku s notebookem.
"Tak si ho ještě chvilku nechej. Stejně tady můžu bejt ještě tak půl hodiny," zasmál se a pohladil Zlatka po hlavičce.
"Ok, ale budeme tady muset chodit spolu," konstatovala jsem.
"Tobě to vadí? Můžeme si klidně někde sednout," navrhl hned a už mě vedl k lavečce, kolem které tolik nechodili lidé. Dívala jsem se jenom na jeho vlasy, jak mu ty šílené kudrlinky poskakují okolo hlavy. Bylo to roztomilé a musím se přiznat, že nic podobného jsem ještě na vlastní oči neviděla. Trošku mi ale připomínal Hazzu z tátovi skupiny. Ale co, spousta lidí si je navzájem podobná.
Sedli jsme si na lavečku a on se mě začal vyptávat: "Kdo vlastně jsi?" Zvědavě naklonil hlavu napravo.
"Jak už jsem řekla. Jmenuji se Jammie, Jammie Donnovanová a jsem obyčejná holka, co se zajímá o hudbu, která miluje Nando's a která se strašně ráda směje," usmála jsem se na něj. Úsměv mi oplatil, ale potom se na mě zaraženě zadíval.
"Připomínáš mi mého strejdu Nialla," vítězně se usmál a mě to v tu chvíli došlo. On je synem Harryho Stylese a Ellie Sparkové, takže je i jakýmsi synovcem mého táty, Louise, Zayna a Liama.
"Doufám, že je taky tak krásný jako já," rozesmála jsem se. Brala jsem to jako kompliment, protože jenom mamka mi říkala, že jsem na něj podobná. Nikdo jiný, až teď Eddie, který se smál se mnou.
"Ne, ty jsi rozhodně hezčí než on. Musím totiž brát v úvahu taky to, že mu je něco kolem čtyřiceti," složil mi kompliment.
"Tak to ti pěkně děkuji," usmála jsem se na něj a dál jsem hladila Zlatka po kožíšku. Dívala jsem se Eddiemu do očí, a tak jsem se poměrně lekla, když jsem pohladila něco jiného, než bílý kožíšek.
Podívala jsem se dolů a uviděla jsem, jak mám ruku položenou na Eddieho prstech. Bylo to příjemné, ale reflexy mě donutily ucuknout.
"Já… Já… Omlouvám se," zčervenala jsem a zadívala jsem se do země. Eddie mi strčil dva prsty pod bradu, tím mě donutil zvednout pohled od štěrku, kterým byl vysypaný celý chodník, a podívat se mu do očí. Měl je šedo - zelenomodré. Byl skoro přesnou kopií svého otce, když byl přesně v Eddieho letech. Eddie měl ale jiný, ještě roztomilejší úsměv a zelenější oči. Byl ale neskutečně okouzlující a, na rozdíl od jeho otce, byl i tochu nesmělý.
"Mě to nevadí," usmál se a pohladil mě po tváři. Kolemjdoucí si museli myslet, že jsme pár, protože to mezi námi až neskutečně jiskřilo.
***
Seděli jsme tam už asi dvě hodiny. Celou bodu jsme si povídali, ale Zoubek měl při jakémkoli náznaku mého pohybu zaháknuté drápky do mé bílé mikiny. Nechtěl se pustit, a jelikož jsme si s Eddiem povídali celkem dlouho, tak mi usnul v klíně, samozřejmě zaháknutý drápky. A kudrnáč ho ze mě nemohl dostat dolů.
"Jediný, kdo to dokáže, je můj táta, Harry Styles," konstatoval Ed.
"Harry Styles… Ten Harry Styles z One Direction?" zeptala jsem se "udiveně". Musela jsem hrát alespoň tenhle údiv. Někdo normální to nemohl poznat jenom podle jeho vlasů a očí.
"Jo, ten Harry Styles," povzdechl si Eddie.
"Neboj se, sice ho neznám, ale už teď můžu říct, že tebe mám radši," usmála jsem se na něj a dala jsem mu ruku na rameno.
"Díky," zamumlal s pohledem upřeným na moji ruku.
"Tak to abychom ho našli, ne?" zeptala jsem se. Do večera bylo ještě hodně času, takže jsem se nemusela bát, že bych přišla pozdě domů, a mohla jsem jít s ním. Já jsem s ním vlastně musela, protože Zoubek byl nalepený na mě.
"No, a já vím přesně, kde teď je," řekl, zvedl se z lavečky, vzal mi moji tašku, hodil si ji přes rameno a vedl mě parkem do ulic Londýna. Byla jsem nadšená. Celou dobu mě držel za ruku.
Byli jsme už na jedné z větších ulic, když chytil taxíka, nastoupili jsme a divokou jízdou jsme se dostali na okraj Londýna, kde se, podle médií, nachází vila One Direction a Styles Recording Studio. To je nahrávací studio, které založil Harry asi pět let po X - Factoru, když na ulici potkal dobrou zpěvačku, se kterou nikdo nechtěl mít nic společného. Ujal se jí a natočil s ní pár klipů. Poté, co se proslavila, tak s ní nahrál i desku, která se těšila celosvětovému úspěchu. Od té doby je tohle studio na špici.
Zastavili jsme před budovou nahrávacího studia. Vylezli jsme z taxíku a Eddie ho zaplatil. Chtěla jsem mu dát půlku, ale odmítl to se slovy: "Stejně je to moje vina, že s námi musíš, takže neodmlouvej." Nemělo cenu protestovat. Byl tvrdohlavý jako pařez.
Vešli jsme do moderně zařízené budovy. Na recepci seděla pěkná mladá dívka. Eddie na ni jenom kývl a ona už zvedala telefon. Nevím, komu volala, protože jsme nastoupili do výtahu, ale předpokládala jsem, že volala právě Harrymu. Jenom doufám, že mě nepozná.
***
"Ahoj, tati," pozdravil můj nový sexy kudrnatý kamarád svého otce.
"Dobrý den, pane," pozdravila jsem já Eddieho otce, Harryho Stylese,kamaráda mého otce Nialla.
"Ahoj, Eddie. Dobrý den, slečno," pozdravil nás oba dva, zvednul se od stolu a přišel až k nám. Nejdřív došel za Edem.
"Jak se máš, synku?" zeptal se ho a položil mu ruku na rameno.
"Jde to, ale jsem tady kvůli něčemu jinému," řekl a otočil se hlavou na mě. Potom pokračoval: "Zoubek se jí nechce pustit a všichni vědí, že má nejradši tebe, takže…" Odmlčel se a čekal na otcovu reakci. Ten zřejmě pochopil a pohled stočil na mě.
Stála jsem před dvěma Stylesi. Před Stylesem juniorem a Stylesem seniorem… To je blbost, zase až tak starej není. No prostě. Harry mě přejížděl pohledem od hlavy až k patě, až se zastavil na mém obličeji. Celou dobu se na mě dívat tak nějak zamračeně, ale pak se zeptal.
"Jak se jmenujete, slečno?"
"Jsem Jammie Nathalie Donnovanová, ale postačí, když mi budete říkat Jammie," řekla jsem a podala jsem mu ruku. Jeho obličej se rozzářil poznáním. Moji ruku přijal. Snažil se tvářit normálně, ale já jsem ho prokoukla. Poznal mě. Poznal, čí jsem dcera.
Když se naše ruce rozpojily, tak rychlostí blesku vytáhl mobil a někomu zavolal. Ozývalo se jenom: "Nialle! Na tohle se musíš přijít podívat!"
"Jasně, že je to důležité!"
"Ne. Nebuď zase nabručenej!"
"Jo, jo. Přijď a pohni si!" ozvalo se naposledy od Harryho, který ukončil hovor, a mě bylo jasné, že se táta má přijít podívat na mě. Na to, jak jsem mu podobná.
"Víš, co Eddie? Asi už budu muset jít…" řekla jsem, sundala jsem si mikinu, kterou jsem mu i se Zoubkem vtiskla do náručí, a po napsání mého telefonního čísla na jeho předloktí jsem se v okamžiku ztratila z dohledu. Harry na mě nestihl ani zavolat, ani se mě nestihl pokusit zastavit, tak rychlá jsem byla.
ˇˇˇ
Jak se vám to líbí?
Co myslíte? Má cenu pokračovat?
Budete pokračovat ve čtení?
 

1 person judged this article.

Comments

1 Alča Alča | 12. july 2012 at 12:54 | React

Rozhodně budu pokračovat ve čtení. Je to fakt zajímavý, už se moc těším co tam vymyslíš příště.

2 Nerea Nerea | Web | 12. july 2012 at 13:02 | React

[1]: Děkuju ti! Ani jsem si nemyslela, že mi to někdo okomentuje :D

3 ssorcerer ssorcerer | 12. july 2012 at 17:54 | React

Jasně že se mi to líbí a pokračovat musíš :)) číst budu a chci :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement