Holmes House .*.2nd chapter.*.

15. july 2012 at 11:31 | Nerea |  Holmes House
Další kapitola je tady! S názvem První vítězství. Těm, co četli minulou kapitolu to je snad jasné :DDD Užijte si ji, Vaše Nerea :*)

2nd chapter: První vítězství

"Tak co? Máš to?" zeptala jsem se konečně Beccy, která po nějakých dvou hodinách konečně odešla ze sálu, kde sám Justin Bieber vybíral tanečníky, kteří ho budou doprovázet v klipech a na koncertech. Ze sálu postupně celé dvě hodiny odcházeli, ale i vybíhali brečící holky a naštvaní kluci. Nevzali je a to se jim nelíbilo.

Jen někteří ale odcházeli s úsměvem. Byli to lidé, kterým prostě tato práce nesedla a tak odcházeli dobrovolně, z vlastní vůle. Byli to lidé, kteří náhle zjistili, že tanec pro ně není to nejdůležitější v jejich životě.
Becca měla sklopenou hlavu. Její mahagonové vlasy jí spadaly do obličeje a ona se tvářila neskutečně nešťastně, což k její povaze ani v nejmenším nesedlo. I kdyby ji nevzali, tak by přišla s hlavou vysoko nahoru a s tvrdým pohledem. Pronesla by něco jako: "Nevzali mě, protože si myslí, že jsem pro ně až moc dobrá." Potom by se rozesmála a my bychom šli do Starbucks na kakao. Takže mi bylo hned jasné, že ji vzali. Byla jsem za ni ráda. Moc si to přála.
Nedala jsem na sobě nic znát a pronesla jsem: "Tos byla tak hrozná?" Becca se rozesmála a skočila mi do náruče.
"Mám to v kapse!" zapištěla. "Dokonce mi Justin řekl, že jsem z vybraných asi nejlepší!" byla neskutečně nadšená.
"Tak to potřebuje oslavu," konstatovala jsem.
"Jasně, zapaříme v Applu," nadšeně souhlasila. "Ale nejdřív… Zajdeme do Starbucks na kakao!" řekla a rozesmála se na celou chodbu, kde jsem na ni až doposud čekala. Její zvučný smích se rozléhal snad celou budovou. Byla neskutečně roztomilá a ani bych se nedivila, kdyby svým smíchem sbalila… Co já vím? Třeba zrovna Justina.
Dala jsem se do smíchu společně s ní. Reakce Beccy nikdy nemají chybu. Vždycky jsou až neskutečně originální a ztřeštěn. Ale… kdo řekl, že ty moje ne?
***
Když jsme dorazili domů, tak se na Beccu vrhla dvojčata. Tess a Mira. Bylo jim sotva čtrnáct a pořád omílali něco o nějaké skupině zpěváků. Jak moc se jim líbí, jak moc jsou boží. Hrůza, ale milovala jsem je, jako by to byly moje malé sestřičky. Dělala jsem jim opatrovnici, takže jsem za ně zodpovídala.
"Tak co Becco? Tak co? Jak si dopadla?" povykovali jedna přes druhou a poskakovali sem a tam. Občas se chovali jako malé děti, ale i přesto to byli malé roztomilé a rozumné dámy, které se dokázali chovat slušně a elegantně, pokud to po nich situace vyžadovala.
"No, víte holky…" zatvářili jsme se s Beccou strašně zklamaně. Objala jsem ji kolem ramen. Na efekt. Tess a Mira si dali ruce před pusu a vrhly se obejmout naši "smutnou" Beccu. Snažili se Beccu utišit, což se jim samozřejmě nemohlo podařit, protože ona smutná nebyla.
Becce se začala třást ramena a holky ji ještě víc zmáčkly. Byly jsme jako ve svěráku a já jsem to už nevydržela. Začala jsem se potichu chechtat. No a ve chvíli, kdy mě Becca uslyšela, tak se začala smát nahlas.
Tess i Mira ztuhly na místě. Zvedly svoje obličeje ke mně, a když viděly, jak se směju, tak jim to konečně došlo.
"Vybrali tě! Jo!" zazněli sborově a začali poskakovat po místnosti. Pištěli, jako kdyby je na nože brali a my s Beccou jsme se jenom smály.
"Jasně, že jo. Přece jste si nemyslely, že po tom, co jsem ji učila kolínka, ji nevyberou?" poškádlila jsem je a každé jsem dala pusu na tvář. Na můj dárek se holky usmály. Vypadaly jako andílci, díky dlouhým blonďatým vlasům a velkým modrým očím, které se každodenně usmívali na svět.
"Jasně, že nemyslely," zašklebili se a utíkali pryč, protože kdyby neutekly, tak by je čekala pomalá smrt… Ulechtala bych je tak, až by se ani na nohy nepostavily.
"Jenom se oblečeme a potom vyrazíme do víru velkoměsta Big Apple," usmála se Becca, vzala mě za ruku a táhla mě do svého pokoje, kde jsme Becce vybrali sexy oblečení. Nakonec jsem Becce udělala ještě kouřové oční stíny a my jsme se vydali ke mně do pokoje, kde jsme udělali to samé, akorát teď se angažovala hlavně Becca.
***
Dojeli jsme ke klubu Apple. Zaparkovali jsme kousek vedle tak, abychom nemuseli daleko, ale i tak, aby se auto vyhnulo případným zásahům a poškozením, která by mohli způsobit podnapilí jedinci bez dostatečného dozoru.
Vydali jsme se do klubu. Šli jsme jenom já a Becca, takže nebyl problém s tím, dostat se do klubu. Normálně, tak jako vždycky, jsme prošly kolem řady čekajících mladých lidí, kteří byli celkem nevrlí, když nás viděli, jak si klidně procházíme a díky mé protekci se do klubu dostáváme, i když je plno.
"Ahoj, Eddie," pozdravila jsem jednoho z nabušených vyhazovačů, kteří střežili vchod do klubu, jako středověcí rytíři.
"Jů, ahoj Roxy. Jakpak se máš, krásko?" usmál se na mě Eddie, můj nabušený kamarád ze střední školy. Byl korba a to pořádná, ale jak se často říká: Pes, který štěká, nekouše. Měla jsem ho strašně moc ráda. Byly jsme jenom kamarádi a tak to taky zůstane.
"Mám se dobře, Eddie. Díky za optání," usmála jsme se na něj.
"Jdete dovnitř, holky?" pokynul nám rukou Eddie a zašklebil se na nás.
"Díky, Eddie," poděkovaly jsme mu, usmály jsme se na něj a společně jsme se protáhly vchodem dovnitř.
V klubu byly kvanta lidí a atak nám nějakou tu chvilku trvalo, než jsme se dostaly k baru, který byl osvícený zeleně. Byly jsme v Applu, takže bylo jasné, že zelená tady bude převládat, ale nebylo to nijak nepříjemné. Bylo to tu moderně zařízené. Všechno bylo čisté, jednoduché a elegantní. Prostě to bylo to pravé místo, kde jsme se mohly odvázat a pořádně se bavit.
"Nicku?" snažila jsem se překřičet hudbu tak, aby mě barman slyšel. Znali jsme se jenom tak okrajově, ale hned nám bylo jasné, že budeme jenom přátelé. Ano, byl pěkný. Měl hnědé středně dlouhé vlasy, které mu končily u uší, a měl průzračně modré oči, které určitě učarovaly mnoha dívkám. A jak by taky ne, když se k tomu ještě přidalo sexy štíhlé tělo. Ale já jsem měla radši blonďáčky.
Když už jsme u toho, tak jsem si zase vzpomněla na Blondie. Niall, tak se jmenoval ten roztomilej blonďák, kterej mě hned dvakrát srazil, ale i přes to na mě zapůsobil zvláštním způsobem. Zapůsobil na mě tak, jak se to ještě nikomu nepodařilo. To proto jsem na něj nemohla přestat myslet.

.*.
Tak, co tomu říkáte?
Hmm, můžu poprostit alespoň o smajlíka? Protože já fakticky nevím, jestli se vám líbí...
Co myslíte? Kdy asi tak potká Nialla?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 ruisa ruisa | 15. july 2012 at 14:21 | React

Máš to úžasné :-D a s tím Niallem bych to nejlíp(sbožné přání) viděla do další kapči v klubu :-P

2 Nerea Nerea | Web | 15. july 2012 at 14:47 | React

[1]: děkuji :D

3 Kiki ;] Kiki ;] | 15. july 2012 at 19:19 | React

Skvělý. :)
Doufám, že se s Niallem co nejdřív potká. :)

4 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 16. july 2012 at 11:58 | React

Prosimtě buď úplně v pohodě zlatíčko! ;)) já ted na blog trošku taky prděla :DDD

5 Síma* Síma* | Web | 16. july 2012 at 12:53 | React

Já vzala inspiraci v tom klipu od Taylor Swift - You belong with me:DD

6 Síma* Síma* | Web | 16. july 2012 at 13:06 | React

Já to s tím kdo je nechávám zatím v 'tajnosti' :D ale mám v plánu je kvůli tomuhle pěkně rozhádat:DD som zlá:D jinak pěkný přirovnání k Romeovi/Harrymu a Julii/Amy :DD

7 Isa Isa | Web | 21. july 2012 at 17:11 | React

Netuším kdy ho potká, ale už se strašně těším. Další tvoje povídka, co mě kompletně sebrala. :D Miluju to.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement