Kapitola 29.: Ano, pane

5. june 2012 at 18:49 | Nerea |  Halo
Je tu další kapitola. Nic moc se v ní neděje, ale je taková... Prostě je XD. O co tady de? Ráno poté, snídaně do postele, horor, rozhodvor s tatínkem. Užijte si ji, Vaše Nerea.

Z předchozí kapitoly: "Miluju tě Harry," řekla jsem a podívala jsem se do těch jeho nádherných očí.
"I já tebe miluju Roxie," pousmál se tím svým úsměvem, pohledem sjel na mé rty a potom mě něžně políbil. Pohrával si s mými rty, s mým jazykem, s mým tělem. Dnešní noc se stěny našeho domu otřásaly pod parou vášně.
§§§

Kapitola 29.: Ano, pane

Ráno jsem se probudila příjemně unavená. Ležela jsem jenom v Harryho tričku na jeho hrudi. Jeho chloupky na nohách mě šimraly vždycky, když jsem se o ně otřela, díky tomu jsem se taky vzbudila.
Trošku jsem se na jeho hrudi protáhla, ale snažila jsem se ho nevzbudit, protože, když ty jeho šedozelený očíčka byly zavřený, tak byl strašně roztomilej a ani k tomu nepotřeboval ty jeho dolíčky ve tvářích, které se mu udělají vždycky, když se usměje.
Položila jsem Harrymu hlavu na místo, kde mu buší srdce a zaposlouchala jsem se do jeho rytmů, dala jsem na to místo malou nežnou pusu, spíš takové pohlazení rty, a potom jsem zase začala usínat.
Znovu jsem se vzbudila až kolem jedenácté odpoledne. Hned jsem si uvědomila, jaké to mám štěstí, že dneska mají kluci volno, ale trošku jsem se zneklidnila, když jsem zjistila, že Harry není nikde k nalezení. Jasně, prohledala jsem (očima) jenom můj pokoj a moji postel, ale i tak. Myslela jsem, že má rád společná rána a on mi takhle uteče…
Už jsem se chystala, že se zvednu a konečně se půjdu zkulturnit, když se najednou začaly pomaloučku potichoučku otevírat dveře. Poznala jsem, že to je Harry, jenom podle toho, že včera večer ty dveře otevíral úplně stejně, jenomže dneska jsem už neřešila hnusné zprávy od těch rádoby fanynek. Harry mi "vysvětlil", že si z nich nemám dělat hlavu, protože to prý za chvíli opadne, no doufejme.
Když se dveře otevřely dokořán, tak jsem rychle zavřela oči, dělala jsem, že spím a neskutečně se mi to líbilo. Harry se mezitím nějak přesouval po pokoji, ale nakonec zašustila deka docela blízko mého trupu, takže jsem poznala, že mě chce vzbudit. Dala jsem si sakra záležet, abych vypadala věrohodně.
"Dobré ráno, lásko," zašeptal mi Harry do ucha a políbil mě. Pomalu, "rozespale" jsem otevřela oči a usmála jsem se na něj. Polibek jsem mu vrátila.
Stál tady přede mnou v tmavých džínsech a bílém tričku s výstřihem do V. Na srdci se mu houpalo pár přívěsků, tak jako vždycky. Jeho vlasy se krásně kroutily a jeho oči jenom zářily štěstím. Opravdu mě miloval. Opravdu se zamiloval právě do mě, usmála jsem se potěšeně a nadechla jsem se. Teprve potom jsem zaregistrovala tác plný toho nejskvělejšího jídla na planetě. Bylo tam spousty ovoce, zeleniny, ale taky sladkého a slaného. Páni, Harry opravdu ví, jak mě rozmazlovat.
Znovu jsem se na něj usmála, tentokrát ale šibalsky. Potom jsem sáhla po jeho tričku a stáhla jsem si ho zpátky do postele. Musím říct, že jsme si užili dalších pár koleček… Však vy víte čeho, ale musím uznat, že i to jídlo jsme nějak zužitkovali
***
Seděla jsem na Harrym v obýváku na polštářcích, když do pokoje nakráčel táta. Zrovna jsme se dívali na nějaký horor, takže jsme se docela polekali, ale nebylo to tak hrozné, protože byli jenom čtyři hodiny odpoledne, takže venku bylo ještě světlo.
"Roxy?" zeptal se tak trošku nesměle táta a pokukoval po Harrym, který mě jednou rukou objímal kolem pasu a druhou měl na mém stehně.
"Ano, tati?" zeptala jsem se a přesladce jsme se na něj usmála. Trošku jsem ho provokovala, ale on si to jenom zaslouží. Je to přece můj táta a dcery své táty občas musí trošku pozlobit.
"Chtěl jsem se tě na něco zeptat…" neznačil, že mám jít s ním, ale to už na něj Loui začal dělat: "Pšššt." Bylo to opravdu moc směšné, ale radši jsem se jenom uchechtla a nechala jsem to plavat. Táta totiž vypadal dost vážně a to nikdy nevěstilo nic dobrého.
Omluvně jsem se podívala na Harryho, dala jsem m pusu na tvář, vyprostila jsem se z jeho objetí a už jsem si to štrádovala za tátou, který očividně mířil do kuchyně.
Zavřel za námi dveře, otočil se čelem ke mně a s vážnou tváří se chvíli uklidňoval, já jsem na něj jenom hleděla.
"Proč se tváříš, jako kdybys mě chtěl zabít?" zeptala jsem se trošku podrážděně. Vadilo mi, jak se tváří a taky mi vadilo, že se není schopen vymáčknout. Možná je to můj táta, ale pokud jde o vážný věci a jejich zatajování, tak se neznám.
Táta my v odpověď jenom vyprskl smíchy do obličeje. "Jsem ráda, že se bavíš," zatřepala jsem nevrle hlavou. Tak nehorázně mě deptalo, že se tváří, jako na popravišti a on mi tady ještě vyprskne do obličeje, no je toto normální? To fakt nevím, jen ve všech případech doufám, že to není dědičné.
"Jen jsem… Jen jsem ti…," nedokázal dokončit ani jednoduchou větu, jak se prohýbal smíchy. Ty jo, co ta ženská s ním dělá, je mi záhadou.
"Vydýchej se," poradila jsem mu a začala jsem se ohlížet po ledničce. Paprika mi vždycky zklidní nervy, pomyslela jsem si, vytáhla jsem jednu tuhle červenou zeleninu z lednice, omyla jsem si ji, očistila a začala jsem ji chroupat, zatímco táta se pokoušel vydýchat.
Když se mu to konečně podařilo, tak řekl: "Jen jsem se tě chtěl zeptat, jestli by ses nechtěla seznámit s Emmou, protože ona se na tebe strašně moc těší," zabořil pohled do země a v tu chvíli mi připomínal bezhlavě zamilovaného puberťáka, který prosí své rodiče o to, aby se seznámili s jeho dívkou.
"Tak s Emmou, jo?" pozvedla jsem obočí. Táta se zatvářil bezradně, ale když jsem dodala, že se s ní moc ráda seznámím, tak se rozzářil, jako sluníčko. Zřejmě nejsem jediná z rodiny Andersnových, kdo je tady zamilovaná.
"Dobře, takže za čtyři hodiny tě před domem čeká limuzína. Ta tě odveze do restaurace. My s Emmou tě tam už budeme čekat, ano?" zeptal se jen tak pro kontrolu. No co, on je tady šéf.
"Ano, pane," udělala jsem klasické vojenské gesto rukou. No to, když dáte ruku k hlavě a pak jí prudce odseknete… Nevím, jak jinak to mám popsat. "Smím odejít, pane?" zeptala jsem se ještě.
"Jistě, důstojníku," povolil s úsměvem na rtech táta a já jsem se vydala zpátky do obýváku. Tam jsem uviděla, jak se Harry tulí k Louimu a potom, kdo je tady strašpytel.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 5. june 2012 at 18:57 | React

Děkuju ti moc za vysvtělení a za pochvalu! Tvůj blog se mi taky moc líbí! Už sem chodím asi týden. ;) Jinak...píšeš skvěle! Předčetla jsem si jeden díl této povídky,ale chci si ho předčíst od prvního,snad se k tomu dokopu :D

2 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 5. june 2012 at 20:30 | React

Jééé děkuju,ty jsi takový zlatíčko! :-* Já tě žeru! :-* Ty píšeš taky skvěle! A popravdě...jsm takový magor,ale mám vymyšlený jen tak předběžný děj a jinak každý díl vymýšlím,až když píšu článek...:DDD

3 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 5. june 2012 at 20:44 | React

Jůůů ty jsi roztomilá! ;) :-* A opět ti stráááášně děkuju! Budeme dvojčata spisovatelky! :-* :DDD Jsi úžasná! ;) A určitě budu v obou povídkách pokračovat a doufám,že se v tom nezamotám. :D jinak bych určitě chtěla napsat i jednorázové povídky :)

4 Eliss Eliss | 5. june 2012 at 21:09 | React

Zase nádherná kapitola :) .... už jsem si myslela, že jí tatík chce říct nějakou špatnou zprávu a ono se nakonec z toho vyklubalo tohle :P :D .... jenom dobře :)

5 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 5. june 2012 at 21:40 | React

Nebudeš věřit zlato,ale já tebe taky! :-* Jsi takový sluníčko! ;) No...asi se pokusím si napsat něco podobného...:D jinak nebudu vědět co psát :D já jsem jedna velká...jak to nazvat...spisovatelka? no spíš magorka do psaní. všechno co se děje okolo mě se mi hned v hlavě vybaví jako příběh...sem tím doslova posedlá! :D Taky si to myslím! žádná holka ještě nebyla tka v pohodě! :)

6 Sweet~Marshmellou* Sweet~Marshmellou* | Web | 6. june 2012 at 8:53 | React

Samozřejmně,že spřátelím zlatíčko! :-* že váháš! :P

7 Rachna. Rachna. | Email | Web | 7. june 2012 at 12:45 | React

On je strašpitel! On a jedině on! :D Krásnej díl a ta snídaně do postele! x

8 Isa Isa | Web | 9. june 2012 at 14:16 | React

Strašně se mi líbí ten vztah mezi Roxie a Harrym. Možná, že už to opakuju po několikáté, ale mě to prostě přijde něčím unikátní. Těším se na další díl. :-)

9 Dizzie Dizzie | Web | 9. june 2012 at 19:58 | React

Páni dneska jsem narazila na  tvou povídku a úplně jsem si jí zamilovala. Je to úžasné! těším se na další díl:))

10 Rachna. Rachna. | Email | Web | 10. june 2012 at 12:25 | React

už chci novej díl! :D

11 Lejla ♥ Lejla ♥ | Web | 10. june 2012 at 18:29 | React

Jsem v eskluzu :D musim číst :)) Ale tahle kapitola se ti povedla! :) Ten vztah mezi těma dvěma(Harry a Roxy) je fakt pěknej:) Kéž bych takovej jednou měla taky:) A ta snídaně do postele :) mmm:))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement