Kapitola 26.: Kronika

28. may 2012 at 18:19 | Nerea |  Halo
Je tu další kapitolka. Měla jsem ji dopsanou ž kolem čtvrté, ale znáte to brácha je prevý/ít. Je to taková řekla bych, že oddechová kapitolka, která odhaluje pokroky taky dalších párů v povídce.Doufám, že se vám bude líbit, Vaše Nerea.

Z předchozí kapitoly: "Já tebe taky," řekla a usmála se, když jsme se od sebe odtáhli. "A nikdy nepřestanu," zašeptala, když jsem ji vzal za ruku. Bylo to skoro stejné jako toho večera, když jsme se poprvé políbili, ale bylo to lepší.

§§§

Kapitola 26.: Kronika

"Matte!" zakřičel Harry na tátu a já jsem si musela zacpat uši, protože byl ke mně tak blízko, až mi ten jeho řev málem roztrhl ušní bubínky a musím říct, že to není nic příjemného.
"Co zase chceš, Harry," povzdechl si táta a zvedl hlavu od papírů, které se mu povalovali na konferenčním stolku u televize v mé půlce domu. Bylo to divné. Od té doby, co jsme se usmířili, jsem tátu vídala stále častěji a častěji. Pomáhalo tomu taky to, že jsem se pořád ochomýtala kolem kluků, se kterými byl táta skoro permanentně. Samozřejmě, že na záchod ani do sprchy s nimi nechodil.
"Jen jsem se chtěl zeptat, jestli budeme mít s Roxy možnost zveřejnit náš vztah v nějakém rádiu anebo v televizi," nasadil Hazza zmučený výraz, kterým dával najevo, jak je mu líto, že Matt už ztrácí nervy. Samozřejmě, že si z táty dělal srandu, ale on je ještě neznal tak dobře na to, aby mohl říct, kdy tropí ptákoviny a kdy mluví vážně. Já jsem se to musela naučit rozpoznat v prvních třech dnech, jinak bych to dlouho nevydržela a musela bych ty paka zamordovat.
"Promiň Harry. Jsem jen utahaný," poplácal táta Harryho po rameni a sledoval jeho obličej. Zatímco táta se ho pokoušel uklidnit (i když to nepotřeboval), tak Harry v sobě dusil smích, ale po chvíli to už nevydržel a propukl v nehorázný záchvat smíchu. Táta se hned vzpamatoval a uhodil Harryho do ramene. Ten se ale jenom ještě víc rozesmál a spadl ze sedačky. To přilákalo do obýváku zbytek kluků a holky.
Zayn šel se Sam za ruku. Už nějakou tu chvíli byli spolu a musím říct, že si strašně moc rozuměli. Dokázali se hodiny bavit o tom, který mixážní pult by chtěli a který z těch, co jsou na trhu, je vlastně nejlepší. Mixovali spolu písničky a vzájemně se naučili pár triků. Byli do sebe tak moc zamilovaná, až to nešlo přehlédnout.
Sam nám o Zaynovi dokázala vykládat snad hodiny, takže jsme všechny věděli, jak skvěle líbá, že si zakládá na vlasech, a že má super-mega-ultra-boží tetování.
I Zayn se se mnou párkrát bavil o tom, jak je jeho Sami dokonalá a to jenom díky tomu, že jsme měli společný názor na Zivu, tu holku z Nando's.
Prostě a jednoduše to byli snad spřízněné duše, protože si rozuměli bez jakéhokoli slova i v místnosti plné lidí. Stačili jim pohledy k tomu, aby navzájem věděli, jak moc se mají rádi.
Zato mezi Ellise a Niallem to bylo spíš na způsob slovních přestřelek a hádek kvůli maličkostem, které stejně nakonec skončili tím, k čemu jsme se s Harrym zatím nedostali, sexem. Byli spolu v jednom pokoj zavření snad neustále, ale párkrát jsme je i viděli sedět v noci na lavečce v zahradě, jak si tiše povídají. Nebo když se spolu v jednom objetí koukali na nějaký horor pozdě v noci. Bylo to roztomilé. V jejich vztahu byla vášeň i porozumění zároveň.
A Olivia? Ta měla nabrnknutého nějakého modela od Calvina Kleina. Jako vždycky s ním byla na nějaké večeři, nechala si kupovat drahé dárky a nakonec ho, jako každého mladíka, kterého si vybrala z houfu jejích nápadníků, ohodnotila jenom ve spodním prádle. Každého z těch "vyvolených" si vždycky vyfotila a jeho fotku nalepila do takové kroniky, kde vylíčila dobu strávenou s ním do nejmenších detailů. Jak ona sama říká: "Je to odkaz pro budoucí generace Burkeových! Ne nějaký porno časopis, Roxy."
No co, jsou tam fotky, takže je to porno časopis, odpověděla jsem tehdy a musela jsem zdrhat, protože mě tou "kronikou" brala po hlavě. Bolelo to. Byla tlustá.
Když děcka přišli do obýváku, tak se na Harryho, smějícího se na zemi, jenom chvilku tiše dívali. Potom všichni zároveň propukli v obrovský smích. Taťka to už taky nevydržel a přidal se k nim. Připadala jsem si tak nějak divně, asi jsem neměla tu správnou náladu na bezdůvodný smích a tak jsem se zvedla a potichu jsem odešla z pokoje. Nikdo si toho ani nevšiml.
To jsem si myslela jenom do té doby, než mi někdo položil ruku na rameno. Otočila jsem se a spatřila jsem tátu, jak se na mě dívá se zvláštním úsměvem na rtech. Vzal mě za ruku a odtáhl mě na zahradu, na lavečku ve stínu stromů.
"Copak, holčičko?" zeptal se a zadíval se mi do očí. Jeho šedé oči vítali ty mé, jako hřejivá náruč a tak jsem se rozhodla, že mu to řeknu.
"Já jen…Nevím, jestli jsem se rozhodla správně, tati," sklopila jsem pohled na svoje ruce. Táta neváhal ani na chvíli a pevně sevřel moje prsty ve svých dlaních.
"Zlato, pokud ses rozhodla srdcem, tak ses rozhodla správně," řekl a mě na mysli vyvstanuv vzpomínka na mámu.
"Mluvíš přesně jako máma," pousmála jsem se koutkem úst.
"To ano, ale však víš, že ona vždycky věděla všechno nejlíp. Byla dobrý člověk a její rady jsou, byly a budou k nezaplacení," pokýval hlavou a pohladil mě jednou rukou po vlasech. Jak moc jsem právě tohle otcovské objetí, plné lásky a opory, potřebovala.
"Rozhodla jsem se srdcem."
"Já vím, Roxy. Ty to ani jinak neumíš," zasmál se a mě se na tváři konečně zformoval upřímný úsměv. Byla jsem moc ráda, že mám tátu konečně zpátky. Nevím, co bych si bez jeho objetí počala. Přece jenom je to můj táta a já ho mám moc ráda.
Podívala jsem se na nebe, které bylo dneska výjimečně bez jediného mráčku, a povzdechla jsem si. Jak moc mi chybíš. Usmála jsem se. Jsem ale ráda, že jsi tátovy poslala do cesty další ztělesnění anděla, protože déle bych to bez něj asi nevydržela. Jsem ti moc vděčná mami. Nikdy na tebe nezapomenu, protože navždycky budeš mít u sebe kousek mého srdce. Jednou se zase setkáme.
Potom už jsem se jenom usmála na tátu, vzala jsem ho za ruku a vtáhla jsem ho do domu, přesněji do kuchyně, kde se něco pokoušel ukuchtit Harry.
"Uhni, zlato," řekla jsem," je čas, abys viděl, jak pracují profesionálové." Líbla jsem ho na tvář a posadila jsem do na židli od stolu tak, aby měl výhled na kuchyňskou pracovní desku, pohladila jsem ho po vlasech a šla jsem vytáhnout dvě zástěry. Jednu jsem si oblékla a druhou jsem hodila po tátovi. Tomu se jenom rozzářily oči. Společné vaření jsme naposledy zorganizovali před hodně dlouhou dobou a on se už nemohl dočkat, až mu budu hlasem šéfkuchaře říkat, co má dělat. Fakt jako malej.
 

3 people judged this article.

Comments

1 Lejla♥ Lejla♥ | 28. may 2012 at 22:16 | React

Ten konec je moc pěknej..:) to s tou mamkou mě zase pomalu rozbrečelo..:D Mám poslední dobou slabší chvilky..:D :) Ale kapitola se ti moc povedla ;) Ty city Niall a Ellise jsou pěkný..Ikdyž hádky, ale objímání při hororu mi přijde fakt krásný, asi jsem divná, ale moc s emi to líbí..:D
Skvělá práce ;) na další kapitolu se moc těším :)

2 Alča Alča | 28. may 2012 at 23:06 | React

Hmm...co tak napsat, že jsi úžasná to už asi víš, jak tě mám ráda to taky. No a že se ti to povedlo beru už jako ''samozřejmost'' ty naše velká SPISOVATELKO. Hodně mě zaujala ta kronika, neuděláme si taky takovou? Byla by sranda ji potom za pár let otevřít. Jinak zamilovaný pohledy, to je snad somozřejmost. Hádky a hned potom TO, je poznat na co myslíš, ty můj malej úchyláku xD. Jinak doufám, že popíšeš vaření otce s dcerou, protože na to se hrozně těším. Jedním slovem kdyby měla shrnout tenhle díl... Nádhera. Sorry jestli se mi opakují slova...malá slovní zásoba :D :D

3 Isa Isa | Web | 29. may 2012 at 18:39 | React

Dokonalá kapitola. Ten Zaynův vztah je fajn, takovej poklidnej, ale ten Niallův...to je něco. :-D Těším se na další díl.

4 Mišulka Mišulka | Web | 30. may 2012 at 21:32 | React

Pěkné :)

5 Eliss Eliss | 1. june 2012 at 8:53 | React

S tím tátou je to čím dál lepší :) moc se mi tahle povídka líbí já už fakt nevím co ti mám na to říct :) Jsi prostě úžasná :)*

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement