Kapitola 22.: Fuj je to

15. may 2012 at 21:13 | Nerea |  Halo
Další kapitolka Halo, jak jsem slíbila ;). I když možná trochu pozdějc, ale přece :D. Doufám, že se vám bude líbit. Není nic moc, je tam jenom nějaký obkecávání, ale 24. kapitola bude drsná. Jakože hoooodně drsná.... Se těším XD
Prosím o komenty. Děkuji. Užijte si kapitolu, Vaše Nerea

Z předchozí kapitoly: I když musím uznat, že každý z nich má nějakou zvláštní úchylku. Teda, co jsem si za ty dva týdny stihla všimnout, a věřte mi, nedalo se to přehlédnout…
§§§

Kapitola 22.: Fuj je to

"Uvolněte taneční parket pro první tanec večera! Přivítejte oslavence pana Matthewa a jeho dceru Roxanne!" ozval se DJ. Sál utichl a dva bodové reflektory se rozzářily nad našimi hlavami. Parket se vyklidil. Otec se na mě podíval. Usmál se, pokývnul hlavou a nabídl mi rámě. Přijala jsem a nechala jsem se vést doprostřed sálu. Moje sametové šedé šaty zašustily a dál se mi vlnily kolem boku.
Postavili jsme se do tanečního postoje, který byl začátečním prvkem waltzu. Poté jsme se na parketu různě točili, a přestože jsem otci párkrát omylem pošlapala jeho elegantní lakované boty, jsme se pořád zářivě usmívaly. Nejlepší na tom bylo, že to byly opravdové úsměvy, žádné levné náhražky, ale pořádné, nefalšované, zubáky od ucha k uchu. Červenala jsem se po celou dobu našeho tance, protože mi bylo trapné, že jsem neuměla tak dokonale tančit jako on, ale jemu to očividně nějak moc nevadilo.
Když už se náš tanec blížil ke konci, tak se začaly přidávat další a další páry, až se na parketu dalo jen stěží tancovat. Nutno podotknou, že to byli otcové se svými, jakkoli starými, dcerami. Některé se tvářily šťastně a některé zase trošku kysele, ale na každé z nich bylo vidět, že si to užívá stejně jako já. Celá tahle scénka mi trochu připomíná tanec otce a dcery na svatbě. Ještěže mě to v blízké budoucnosti nečeká.
Když naše píseň utichla, tak jsem se na tátu usmála a nechala jsem se odvést ke klukům, kteří okupovali jeden ze švédských stolů. To byly stoly u stěn sálů naplněné všelijakými dobrůtkami.
"Fuj je to, Nialle. Nejez to, budeš tlustej!" plácla Ellise přes ruku Nialla, který se zrovna natahoval po kousku sýrové pizzy.
"Ale když já mám hlad,"zakňučel a vrhal další ze svých štěněčích pohledů na sýr roztékající se po pizze. Natáhl po ní znova ruku, tentokrát se ale myslel, že se Ellise nedívá a tak si chtěl vzít rovnou dva kousky. Znovu to schytal přes ruku. Zamračil se a strčil ji Liamovy pod nos, aby mu ji pofoukal.
V ten moment jsem to už nevydržela a propukla jsem ve smích, až jsem se prohýbala. Všechny hlavy se otočily na mě, ale já si nejvíc všímala té kudrnaté. Ta byla totiž moje.
Harry na mě valil oči a nezmohl se ani na slovo. Nechápala jsem. Vždyť už moje šaty viděl, tak co tolik vyvádí?
Zatočila jsem se kolem své osy a myslím, že kdyby Harryho srdce nebylo u toho mého, v mém hrudním koši, tak by mi tu zkolaboval. Vyjeveně koukal a probral se až ve chvíli, kdy Loui obdivně hvízdl.
"Kočka," ohodnotil můj dnešní vzhled a zvedl palec.
"Héj," šťouchla ho Eleanor, jeho holka do ramene. Právě přišla, a když si jí Louis všiml, tak v momentě vypadal úplně stejně jako Harry.
"Sluší ti to, Roxy. Jsi nádherná," pošeptal mi do vlasů Harry, když ke mně došel a zezadu mě objal. Táta na to jenom pozvedl obočí.
"Děkuji ti, ale ty taky nejsi k zahození," provokovala jsem.
"Tak dík no," posmutněl a uraženě pozvedl bradu, tak aby se na mě nemusel koukat. Bylo mi jasné, že si chce hrát a tak jsem ho políbila ze spodu na jemnou kůži pod bradou. Zachvěl se a v momentě se přisál na moje rty. Vyhrála jsem.
Když jsme se od sebe odtrhli, tak se Loui rozhodl, že mi představí tu krásnou dámu, která má tu čest ho sem dnes doprovázet.
"Tohle je Eleanor. Eleanor, tohle je Roxy," ukázal s úsměvem na každou z nás a potom se děkoval probírat "chlapské záležitosti" za klukama. Byl opravdu k popukání. Táta se mezitím vypařil. Musel osobně pozdravit každého, koho pozval, a bylo jasné, že to bude nadlouho. Ještě štěstí, že pro něj mám dárek, jinak by se za celý večer nezastavil.
"Jsem Louiho přítelkyně," podala mi ruku El a mile se na mě usmála. Líbila se mi. Měla hnědé vlasy stočené do vln a na sobě měla pruhované šaty. Proužky na nich byly námořně modré a bílé. Zřejmě se rozhodla udělat radost Louimu, který je na proužcích naprosto závislý. Tvrdí, že proužky jsou všude a že vnímavý člověk je opravdu dokáže najít kdekoli. Pochopitelně sám sebe zařadil do škatulky "vnímavý".
"Já jsem Roxanne. Jsem tu s Harrym," přijala jsem nabízenou ruku a oplatila jsem jí úsměv. "Ty šaty máš kvůli Louisovi?" zeptala jsem se ještě.
"To je to tak poznat?" zatvářila se zmučeně a povzdechla si.
"Ne, ale nezapomínej, že s ním bydlím v jednom domě. Vím toho o něm víc, než je mi libo," podotkla jsem naoko zdrceně a Eleanor se ve chvíli rozesmála. Padly jsme si do oka, a když jsem ji seznámila ještě s holkama, tak nám všem bylo jasné, že si někdy musíme udělat pořádnou dámskou jízdu, abychom se toho o jejich vztahu dozvěděli co nejvíce. Dalo by se říct, že se z nás staly známé a nebude to trvat dlouho a budeme kamarádky.
***
"Prosíme oslavence, aby se na chvíli zastavil a podíval se na pódium, protože jeho noví spolupracovníci pro něj mají dárek hodný někoho tak hudebně založeného, jako jste vy, pane Andersne," zvolal znovu DJ a vyzval tátu k tomu, aby se postavil před pódium a pozorně poslouchal. Věděla jsem, co přijde, protože kluci si tu písničku nacvičovali od té doby, kdy se dozvěděli, že máme v domě něco takového, jako je malé nahrávací studio. Párkrát jsme je nepozorovaně poslouchaly, ale nakonec jsme se přece jenom nechaly překvapit, stejně jako táta, který o ničem takovém ani nepřemýšlel. Nečekal, že by pro něj kluci něco takového v životě udělali.
Všechny pohledy teď už směřovaly na pódium, když se prudce rozsvítilo pět bodových světel a na scéně se díky tomu objevilo pět nehorázně roztomile vypadajících kluků. Harry vypadal na pódiu úplně jinak. Jakoby se na něm narodil. Podle jeho výrazu v obličeji jsem poznala, jako moc si to užívá.
Pětičlenná skupina kluků One Direction začala zpívat novou píseň, kterou věnovali muži, který dnes slaví narozeniny. Muži, který za svůj život zakusil to největší neštěstí - ztratil milovanou osobu a i pře jeho špatné období se nakonec zmátožil a postavil se znovu na nohy. Muži, který byl psychicky silnější, než jakýkoli jiný člověk, kterému osud tak moc ublížil. Muži, kterého jsem konečně mohla začít mít pořádně ráda. Muži, kterému jsem už dokázala vykouzlit úsměv na rtech. Muži, který je mým tátou…
 

5 people judged this article.

Comments

1 Alča Alča | 16. may 2012 at 14:02 | React

Když píšeš hoodně drsná, doufám, že ji nevinadá za tu písničku od té mamky, nebo ještě hůř-pohádají se. Prosím buď schovívavá, zdraví mám jenom jedno. Jinak nádhera, jako vždy.

2 Nerea, Mouinek Nerea, Mouinek | Web | 16. may 2012 at 14:55 | React

[1]: Neboj!!! XD Bude to pořádný drámo, ale když už se s tím tátou tak usmířili, tak jim to přece nebudu kazit... ;)

3 Mai-chan ^^ Mai-chan ^^ | Web | 16. may 2012 at 16:53 | React

Měla to být kamarádská pusa:) .

4 Mišulka Mišulka | Web | 16. may 2012 at 20:28 | React

Jasně ráda si tě přidám do Affs :) A určitě si přečtu tvůj příběh :)

5 Isa Isa | Web | 17. may 2012 at 18:07 | React

Psala si mi na blog, že by si ráda spřátelila, máš moc pěkný blog, strašně ráda spřátelím. :-) Hned si tě jdu přidat. :-)

6 Isa Isa | Web | 18. may 2012 at 21:39 | React

Sakra tohle je předposlední díl. To neni dobrý. Doufám, že ten 23. díl nekončí nějak napínavě, protože bych to nedala. To čekání by mě zničilo. :-D Miluju tuhle povídku.

7 Eliss Eliss | 31. may 2012 at 22:01 | React

'' Proužky jsou všude okolo'' .... hééj nemůžu :D jinak moc krásně máš napsaný ten poslední odstavec!! :) no celkově je to krásný :P

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement