Kapitola 21.: Červený koberec

13. may 2012 at 19:20 | Nerea |  Halo
Nová kapitolka Halo. Je trošku kratší než obvykle, ale jelikož jsem si teprve teď udělala takový "plán", podle kerého se chci v ději řídit, tak mi to prosím odpusťte ;). Užijte si ji a počítejte s tím, že další kapitolka bude delší (budu se vám to snažit vynahradit). Těště se, protože v další kapitole bude vystupovat One Direction s jejich dárkem pro Matthewa (Roxyn táta). Užijte si to, Vaše Nerea O:)

Z předchozí kapitoly: Táta se rozhodl, že je v jeho životě místo pro další ženu. Maminka by mu to jistě nevyčítala. Myslím, že se na něj dokonce dívá s úsměvem na tváři. Konečně už bude líp.
§§§

Kapitola 21.: Červený koberec

Oslava se konala ve velké budově, která byla zevnitř vyzdobena světle modrými, zlatými a stříbrnými balónky. Bylo to kouzelné a navíc do budovy na oslavu mohli jenom pozvaní, takže nehrozilo, že by se otcovy přátelé nebavili. Mohli si zařádit, a jelikož na oslavu nemohli ani fotografové, tak se mohli vyblbnout jako ještě nikdy. Nedalo se říct, že by to byla nějak divoká párty, ale protože tady byli celkově tři generace, tak se vybrala budova se třemi velkými prostory tak, aby byli všichni spokojeni.
První prostor byl pro malé děti celebrit a jejich kamarády. Místnost byla zařízena tak, že to tam vypadalo jako v lunaparku. Bylo to vlastně něco jako dětské centrum.
Druhý prostor, to bylo něco pro nás s holkama. Byl tam taneční parket a pouštěli se většinou rychlé písničky, ale taky ploužáky. Taky tam bylo pódium pro všechny, kteří si to chtěli vyzkoušet, pro všechny, kteří se chtěli ukázat. Pochlubit se s tím, co umí. Byla to prostě klasická teenagerská party, kde se bavili mladí lidé.
Třetí prostor navrhoval taťka. Byla to místnost s tanečním parketem a také s pódiem, kde většinou zpívali a hráli hudebníci tátových let, ale i mladší anebo starší. Jejich hudba byla také hlasitá, a jelikož byly místnosti odzvučené, tak tam probíhala nerušená zábava.
Limuzína zastavila.
"Všechno nejlepší tati," řekla jsem, sledovala jsem, jak se mu na tváři objevil úsměv a objala jsem ho.
"Ty jsi to nejlepší, co si můžu přát, zlato," zašeptal mi do vlasů. Bože, tohle mi tak chybělo. Nezažila jsem to už dobrých pět let a stejně tak, jako se dneska všechno obrátilo k lepšímu, tak chci, aby se na mě táta díval s úsměvem, když budu hrát mamčinu píseň pro něj. Jako dárek k jeho čtyřicátým narozeninám. Byla to ta píseň, která nás s Harrym poprvé svedla dohromady. Byla to ta nejdokonalejší píseň, jako jsem kdy složila. Možná přijde i lepší, ale na tuhle jsem byla právem hrdá. Holky ji nikdy neslyšeli, vlastně ji jako jediný slyšel Harry, ale aspoň budou překvapené.
"Jsem ráda, že ti konečně můžu říkat tati. Jsem tak strašně ráda, že mě od sebe neodháníš," posmrkla jsem.
"Ale, princezno, neplač, nebo si rozmažeš líčení. Mám tě moc rád a je mi moc líto, jak jsem se k tobě před tím choval."
"Já vím, ale ještě ti to nedokážu odpustit," smutně jsem se usmála, ale v další chvíli už byly otevřené dveře naší limuzíny a my museli vystupovat. Taťka vystoupil první a podal mi pomocnou ruku. To abych si nezvrtla nohu na těch podpatcích.
Elegantně jsem vyklouzla z limuzíny, která v další chvíli odjela. Měla jsem s sebou jenom perleťové psaníčko s mobilem, pár líčidly a peněženku s občankou s všelijakými kartičkami. Zahákla jsem se do otce a jenom jsme udělali krok na červený koberec, hned nás oslnila světla blesků fotoaparátů. Bylo to nepředstavitelné, ale jediné naše štěstí bylo, že na oslavu měli paparazziové vstup zakázán. Budova byla obehnána ochrankou, takže jsme se nemuseli bát šílenců prahnoucích po fotce anebo po podpisu. Prostě pohoda.
Prošli jsme se po červeném koberci a sem tam jsme zastavili a zapózovali jsme fotografům s upřímným úsměvem na tváři. Nebylo třeba tvořit falešný. Byli jsme šťastní. Oba.
Táta rozdal pár podpisů a po mě podpis nikdo nechtěl. Proč taky? Ještě nejsem slavná, ale jednou to přijde. Jednou budeme s holkama tak slavné, až s námi budou chtít zpívat ty největší hvězdy showbyznysu. Budeme tak slavné, až na každém kroku, kam se hneme, na nás budou čekat davy fanoušků a fanynek. Budou nás pronásledovat všude, ale to je cena za slávu. Nikdy nezapomenu na svoje soukromí a budu se snažit celý svět motivovat, aby nám nechávali prostor k přemýšlení, k rozhodnutí k žití vlastního skutečného života. Života plného lásky a strastí. Budu chtít žít jako normální člověk, ale když přijde čas, tak ze sebe… Z nás udělám hvězdy a my vyjdeme na pódium a davy lidí budou šílet.
U vchodu na oslavu jsme se ještě zastavili. Otočili jsme se naposled na fotografy, mrkli jsme s tátou na sebe a já mu dala pusu na tvář. Domluvili jsme si to ještě před zastavením limuzíny. Bylo legrační sledovat lidi, jak se snaží vyfotit tento "otec a dcera" okamžik co nejvíce krát.
Když jsem se od něj odtáhla, tak jsem se uchechtla a přijala jsem znovu taťkovo rámě. Společně jsme se točili ke dveřím a potom, co nám je nějací dva kluci ve slavnostním oblečení otevřeli, jsme vykročili na oslavu.
Ještě před tím, než se dveře zavřeli, tak jsem se stihla ohlédnout. Viděla jsem vystupovat Nialla z jejich limuzíny. Nevystupoval však jako poslední. Venku z auta už byl jak Liam, tak Zayn. Myslím, že by se dalo říct, že nejdřív vystoupili ti rozumní a až potom ti… Ten zbytek… I když musím uznat, že každý z nich má nějakou zvláštní úchylku. Teda, co jsem si za ty dva týdny stihla všimnout, a věřte mi, nedalo se to přehlédnout…
 

2 people judged this article.

Comments

1 Lejla-1D♥ Lejla-1D♥ | Web | 14. may 2012 at 18:54 | React

Pěkně popsaný..:)) Nemám co bych vytkla, moc se těším na další! :))

2 Adele Adele | Web | 15. may 2012 at 16:30 | React

zajímavý :)) a proto> nechtěla by ses přihlásit do mé soutěže na blogu? :) přihláška je kdyžtak zde> http://creepygirl.blog.cz/1205/soutez-o-nejlepsi-ho-spisovatele-spisovatelku   ;))

3 Isa Isa | Web | 18. may 2012 at 20:43 | React

Skvělý díl. Tenhle vztah mezi Roxy a jejím tátou je mnohem lepší. :-)

4 Eliss Eliss | 26. may 2012 at 22:51 | React

S těma úchylkama máš naprostou pravdu ;D .... jinak opět a zase pěknýý!! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement