Kapitola 20.: Bohyně a konečně změna

11. may 2012 at 17:17 | Nerea |  Halo
Je tu další kapitolka :D. Máme druhé kulatiny! Jsem na sebe setsakramentsky pyšná. OMG. Nikdy jsem nečekala, že se to tak protáhne, ale jsem ráda :). Halo je vlastně moje první povídka s takovým rozsahem (vlastně až na Lucem Vitae, to se ke kulatinám už taky pomalu blíží :D) Užijte si tuhle kapitolku a zanechte koment. Proooooosssííímmm!!!! O.O *smutně koukám* Vaše Nerea :D

Z předchozí kapitoly: Potom, co mě kluci viděli, jak se válím po zemi, se rozchechtali taky a tak si jediní dva "normální" lidé (Harry a Manon) v místnosti vyměnili zoufalý pohled a radši nic nekomentovali. Stejně by to nemělo cenu.
§§§

Kapitola 20.: Bohyně a konečně změna

Stále ještě jsem pevně držela. Manoniny asistentky mi ještě dodělávali make-up na tu slávu. Nebyla jsem žádná hvězda, ale jelikož jsem na tátově oslavě, jako jeho dcera, nemohla chybět, tak se mi všichni náležitě věnovali. Stejně jako mým kamarádkám, které byly pozvané také.

Moje přípravy probíhali asi takto. Ze všeho nejdřív jsem se na hodinku naložila do horké vody, která byla provoněná všelijakými olejíčky a tak. Když jsem udělala hygienu, tak se na mě vrhly ty její asistentky. Udělily mi manikúru a pedikúru a potom se pustily do lakování nehtů. Nehty na rukou i na nohou byly v pár vteřinách přetažené bílým perleťovým lakem. No a než vůbec stihl ten lak zaschnout, tak se kadeřnice pustila do mého účesu.

Načesala mi cestičku i ofinu na stranu a mírně mi ji natočila tak, aby byla stejně vlnitá, jako zbytek mých rudých vlasů. Podotýkám, že jsem přírodní rusovláska. Nic víc s mými vlasy už neudělali a tak se brzy mohli pustit do líčení.

Nakonec jsem skončila jen s malou vrstvičkou make-upu, troškou tvářenky a s nádhernými kouřovými stíny, které byly laděné do perlova. Jednoduše jsem si připadala jako bohyně a snad jsem tak i vypadala.

Nakonec jsem se ještě oblékla do mých luxusních šatů, které se Harrymu tak neskutečně líbily, potom jsem si obula perlově bíle boty na vysokém podpatku a na krk jsem si připnula perlový náhrdelník po mamince. Naposledy jsem zkontrolovala můj odraz v zrcadle a vynesení verdiktu: "dokonalé", jsem se vydala do přední části Manonina studia, kde na mě měli čekat holky.

Vešla jsem lesklými a čistě bílými dveřmi dovnitř a nemohla jsem popadnout dech. Holky vypadaly úžasně… Přímo božsky.

Oliv na sobě měla světle modré antické šaty, které byly seskládané z kousků sametových látek, které byly zabarvené do modra. Měla vysoko vyčesané vlasy a měla v nich zasazenou stříbrnou čelenku. Vypadala krásně. Ve stříbrných gladiátorech na menším podpatku přímo nádherně.

Sam na sobě měla tmavě zelené šaty podobného střihu jako já. Její šaty, ale neměli zavazování za krk, jako ty Oliviny, ale byly na ramínka. Výstřih na zádech byl skoro až k zadečku, takže byla neuvěřitelně sexy. K tomu všemu měla bronzové doplňky, takže se krásně zvýraznila její tmavší pokožka a černé vlasy. I její zelené oči zářily víc než obvykle.

A Ellise na sobě měla meruňkové šaty. Meruňkové šaty barvou, ne střihem. Měly velký kruhový výstřih, takže jejich ramínka byly až na Ellisiných ramenou. Ty šaty měly pod prsy široký pás posázený různými zlatými ornamenty. Vypadalo to přesně jako ze starověkého Řecka, do kterého byly šaty všech žen na oslavě sladěny. Na nohou měla obyčejné páskové sandálky. Moc jí to slušelo. Slušelo jim to všem.

"Teda Roxy. Wow," vydala ze sebe Oliv a obdivně hvízdla.

"Díky, ale vy vypadáte nádherně. Jako řecké bohyně."

"Všechny vypadáme jako řecké bohyně, tak už pojďte," řekla Ellise a pomalu se vydala k autu. K limuzíně, která na ně čekala před domem. Správně, na ně. Já jsem musela jet s otcem.

"Sorry holky, ale já musím jet s otcem," svěsila jsme hlavu a jenom jsem jim zamávala. Holky s tím nemohly nic dělat.

"Sejdeme se tam!" zakřičela na mě ještě Sam z limuzíny.

"Jasně!" křikla jsem s úsměvem zpátky a zamávala jsem jim. V další chvíli už byla dlouhá černá limuzína v nedohlednu.

***

"Roxanne, tady jsi," řekl otec, když se ke mně konečně přihnal.

"Jo," otočila jsem se k němu čelem a on jakoby zamrzl. Přestal se hýbat a jenom přerývavě dýchal. Pozvedla jsem obočí.

"Vypadáš úplně stejně jako tvoje matka," zašeptal a jeho oči se zaleskly. Bylo mi dávno jasné, že se ještě pořád nevyrovnal se smrtí naší mamky, ale snažil se to skrývat. Před médii se mu to možná povedlo, ale mě nikdy neoklame. Já ho znám mnohem líp, než média. Jeho oči mě ale překvapili. Už jsem ani nedoufala, že v nich někdy uvidím tolik lásky, jako v těch máminých.

"Děkuju," usmála jsme se a objala jsem ho. Normálně by mi to nedovolil, ale dneska to potřeboval.

"Byla by na tebe pyšná, zlatíčko," pohladil mě po vlasech. Jak mi to chybělo. Jeho slabé chvilky mi tak strašně moc chyběly.

"I na tebe, tati," podívala jsem se mu do jeho modrých očí a uviděla jsem v nich slzy.

"Ale já…"

"Pšššt," nenechala jsem ho domluvit. "Mamka je na tebe hrdá, ať už je tady," poklepala jsem na klopy jeho saka v místě, kde má srdce," anebo tam," ukázala jsem na nebe.

"Děkuju ti, zlatíčko. Vím, že jsem se k tobě choval hrozně. Já… Někoho jsem potkal a chtěl bych, abyste se seznámily. Emma ti nikdy nenahradí maminku, ale já ji mám moc rád. Nechci se k tobě už chovat tak hrozně a ona mi se vším pomáhá," řekl a na tváři se mu usadil zamilovaný úsměv. Pokud z něj nějaká žena dokázala udělat zamilovaného blázna, tak se s ní ráda seznámím, protože ani já jsem na tátově tváři nedokázala vytvořit obyčejný úsměv. Po smrti mamky se mi to už nepodařilo, ale pokud to někdo dokáže, tak to musí být někdo výjimečný.

"Určitě Emmu ráda poznám," věnovala jsem mu úsměv.

"Myslíš, že by sis mohla udělat jeden den příští týden volný? Moc rád bych ti ji představil co nejdříve," odtáhl se z objetí a nastavil mi ohbí ruky.

"Děkuji," zahákla jsem se za něj. "Klidně. Moc ráda," řekla jsem a nechala jsem se vést ke druhé z limuzín. Třetí tady čekala na naše kluky.

"Co že jim to tak trvá?" zeptala jsem se taťky.

"Harry se nemůže rozhodnout, jaké ponožky si má vzít," usmál se na mě a já jsem se rozesmála. Můj malej Hazza si neví rady s ponožkami, který stejně nepůjdou vidět. Zlatíčko moje. Jenom moje. Ale je to roztomilý.

Nasedli jsme do limuzíny a už jsme si to řítili asi osmdesátkou v hodině k velké budově, kde měla probíhat oslava. Cestou jsme si ještě povídali o všem možném. To, že se mnou mluví naprosto normálně, pro mě byla největší změna ze všech. Bylo to jako dar z nebe. Táta se rozhodl, že je v jeho životě místo pro další ženu. Maminka by mu to jistě nevyčítala. Myslím, že se na něj dokonce dívá s úsměvem na tváři. Konečně už bude líp.
§§§
Líbilo se?
Líbí se vám naše "malá", ale důležitá změna?
Není to moc přehnané?
 

5 people judged this article.

Comments

1 Alča Alča | 12. may 2012 at 16:53 | React

Takže už jsem se konečně odhodlala k tomu abych ti napsala komentář. Asi nemá cenu ti tady milionkrát napsat: Krása,Nádhera, Dokonalost sama, Božský, protože to ty víš :-D Fakt mě rozesmálo, když si Harry nemůže vybrat ponožky :-D  :-D A jsem strašně moc ráda, že se jí vztah s otcem zlepšil, doufám, že to vydržía už se kvůli tomu nebude oc trápit. Jsem fakticky zvědavá na tu ''ženskou'' kterou si našel. Ale nejvíc jsem zvědavá jestli se odehraje něco na té oslavě a hlavně co. Takže honem, honem, ať už je tu novej díl. Já vím že ho máš napsanej :-D  :-P Nebudu se ti tady až tak moc vypisovat a to s tím novým dílem myslím vážně 8-)  8-)

2 Lejla ♥ Lejla ♥ | Web | 14. may 2012 at 16:20 | React

Tak jsem přečetla další kapitolku :)) Ty šaty si dokážu představit..:) A mco se mi líbí jak si to popsala ;) Ta chvilka s otcem je pěkná..:) Představuju si sebe, akorát já tam mám pořád problémy a tohle se nestalo.. To je ale mimo a cpát to sem nebudu ;) Ty ponožky mě rozesmály..:D Rozhodně se těším na další kapitolu, takže jdu na další:P :)) Další díl co se ti moc povedl,těším se až si další přeštu :)) Moc teď enstíhám, škola a tak, takže opravuju známky a moc ani nepíšu svoje FF..:/ Teď ale chci jít psát další kapitolu drabble a třeba i 13+ :D Takže se pak můžeš jít podívat..:))
Skvělá práce! :)

3 Isa Isa | Web | 18. may 2012 at 20:23 | React

Perfektní. Já prostě...vím, že nepíšu moc dlouhé komentáře, ale já nevim, co do nich mám napsat. Povídka je úžasná a mě prostě dochází slova. :-D

4 Eliss Eliss | 26. may 2012 at 22:42 | React

Moc pěkná změna :) taky dobrý s těma ponožkama :D :D a jsem zvědavá co se odehraje na oslavě :P takže jdu číst dál ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement