Kapitola 19.: Anděl s ďáblem v těle

9. may 2012 at 9:05 | Nerea |  Halo
Nová kapitola... Přes "prázdniny" jsem se překonala a napsala jsem tři nový kapitoly: tuhle, 20. a 21. Doufám, že se vám budou líbit, jak tahle, tak ty další dvě, protože si myslím, že v té 20. kapitole jsem se v ěje posunula zase o kus dál. Jsem na sebe pyšná, protože můj blog má návštěvnost průměrně 40 lidí za den a to je podle mě dost. Teda podle toho, kolik lidí sem chodilo ještě na začátku :D. No, doufám, že se vám budou kapitolky líbit, stejně jako děj v nich a jejich zpracování. Předem říkám, že nevím, co bude ve 22. kapitole, protože to sama ještě nevím :) a aji kdybych to věděla, tak nepovím... To by potom nebylo překvapení XD
Užijte si novou kapitolku, Vaše Nerea XD

Z předchozí kapitoly:
"Darcy je i Harryho oblíbené jméno," řekl najednou Louis a poškrábal se na bradě. Vypadal opravdu komicky a tak se všichni rozesmály. Jenom já a Harry jsme se na sebe dlouze dívali. Já jsem potom zčervenala a sklopila jsem oči. Harry se jenom rozesmál.
§§§

Kapitola 19.: Anděl s ďáblem v těle

Dneska to byly už dva týdny, co se k nám kluci přistěhovali. Média brala naše soužití, jako čistě přátelské a ani se do toho moc nepletli. Dneska se taky měla konat oslava tátových narozenin. Všechno bylo pečlivě připravované asi týden dopředu a otcovi lidé se na ní patřičně nadřeli.
Na této oslavě jsme měli společně reprezentovat otcovskou lásku k dceři. Měli jsme reprezentovat dokonalý vztah otce a dcery, který mezi námi neexistoval ani v nejmenším. Byla to otrava, ale musela jsem to překousnout, protože to bylo přáním veřejnosti.
"Roxy, otoč se kolem dokola," nařídila mi Manon, otcova stylistka. Vybírali jsme šaty, které jsem na té oslavě měla mít. Bylo to sice až na poslední chvíli, ale jelikož mu v čistírně zničili košili, kterou si měl obléknout, tak se musel zařídit jinak.
Zkoušela jsem si už asi dvanácté šaty, když jsem zakopla o nechutně hnusnou a dlouhou vlečku. Nechápala jsem, co na těch rádoby koktejlkách měla dělat. Skončila jsem natáhnutá, jak široká, tak dlouhá na podlaze Maninýho studia.
Měla jsem to štěstí, že zrovna v ten moment přišli do šatny kluci. Přišli si vyzkoušet oblečení na večer, protože měli´v plánu věnovat pár písniček právě mému otci.
Jakmile mě ale uviděli, tak se začali řezat. Bylo až nemožné, že se dokázali tak dlouho a nepřetržitě smát. Byli neskuteční. Smáli se jak paka, a přestože Niallův smích byl nejhlasitější, tak se mi Harry při smíchu líbil nejvíce. Harry byl prostě roztomilej.
"Tak to by stačilo, děcka," nařídila Manon a porychtovala nás. Byla trošičku nervní, protože kvůli mému oblečení na párty nestihla oběd, stejně jako já. Kluci ale na obědě určitě byli, protože Niall by to bez jídla nevydržel a navíc, měli skvělou náladu.
Když jsme se zvedli ze země, tak jsem se odtučňákovala zpět do šatny, kde mi Kelly, asistentka Manon vrazila do rukou další šaty. Tyhle byly ale naprosto dokonalé.
Byly z šedého sametu. Byly lesklé a úžasně elegantní. Tím pádem se skvěle hodily k mým očím a byly dlouhé asi nad kolena. Byly celkem volné, ale ne úplně. Pod prsy byly přepásané světlejším odstínem šedé, a pokud bych je doplnila o bíle perly, tak by model byl naprosto dokonalý.
Mlčky jsem se na sebe dívala do zrcadla a nemohla jsem uvěřit svým očím. Byla jsem nádherná. Moje rudé vlasy se krásně doplňovaly s lesklou šedou barvou šatů. Dívala jsem se do svých očí, když mě najednou někdo zezadu objal.
Byly to silné mužské ruce, které patřily k pevnému tělu. Na tvářích mě zalechtaly kudrlinky tmavě hnědých vlasů, ale do obličeje jsem mu neviděla, protože měl zabořenou hlavu do mého krku. Dal mi na něj malinkou pusinku. Kdyby ten dotyčný nebyl Harry, tak bych se po něm ohnala a dala bych mu pořádnou nakládačku. Nejspíš by to ale schytalo jeho, tedy mužské, nejcitlivější místo.
"Vypadáš nádherně. Jako anděl," usmál se a zašeptal mi do ucha.
Otočila jsem se mu v náručí, takže jsme teď byla čelem k němu a řekla jsem: "Jako anděl s ďáblem v těle." Šibalsky jsem se usmála a přivlastnila jsem si jeho rty.
Když jsem se od něj odtáhla, tak jsem si všimla, že má na sobě tmavě modré, bíle lemované sako, bílé tričko a tmavě šedé kalhoty. Ani jsem se nedivila, že má takové oblečení, protože to byl prostě styl One Direction a klukům se to líbilo. Jejich stylistka je opravdu machr v oboru.
"Sluší ti to," okomentovala jsem jeho oblečení, ale i jeho kudrlinky byly nádherné. Stejně jako jeho oči.
"Děkuji, ale tobě víc," pohladil mě po tváři. "Jenom mě mrzí, že nejsme sladění," dodal ještě a já nevěděla, co si o tom mám myslet. Na tohle téma jsme ještě nemluvili. Nějak moc jsme neřešili naši společnou budoucnost. Chodili jsme spolu teprve dva týdny a zatím to věděli akorát děcka. Tím myslím naše spolubydlící.
Nevím, co by se stalo, kdyby se to dozvěděl otec, ale dokázala jsem si živě představit několik možných verzí jeho reakce. Nutno podotknout, že ani jedna z těchto mých představ neskončila dobře.
"Víš, přemýšlela jsem…" začala jsem opatrně," že bychom náš vztah mohli ukázat veřejnosti." Zadívala jsem se do země, ale pak jsem ještě vyhrkla: "Teda, jestli ti to nevadí." Harry mlčel a já, s pohledem zabodnutým do země, jsem nevěděla, jak bude reagovat. Jen jsem tiše doufala, že bude souhlasit.
Najednou mi vsunul dva prsty pod bradu a zvedl můj obličej tak, abych se mu dívala do očí. Zůstala jsem na něj zírat, protože se usmíval. Potěšeně se mi díval do očí a já jsem se mu vrhla kolem krku.
V ten moment to Harry nevydržel a rozesmál se: "Hlupáčku, přece sis nemyslela, že se za tebe stydím?" Najednou zvážněl a spojil naše pohledy: "Jen jsem čekal, až se rozhodneš. Nechtěl jsem na tebe tlačit."
No a tehdy jsem se rozesmála já. Že já jsem se vůbec bála mu něco takového navrhnout. Ale za tu srandu, kterou si ze mě udělal, jsem ho bouchla pěstí do ramene. Harry se jenom rozchechtal. Ne, že bych byla tak slabá, ale…
"Jsi roztomilá, když se zlobíš," přitáhl si mě znovu do náručí a políbil mě na rty. Znovu jsem byla jako v sedmém nebi, ale nic se nemá přehánět. Odtáhla jsem se od něj a potom jsme společně šli na menší přehlídkové molo, které tady měla Manon k prezentaci různých šatů.
Na lesklé molo jsme vešli ruku v ruce s úsměvem na tváři. Když kluci uslyšeli klapot mých podpatků, tak se za tím zvukem otočili. Měli co dělat, aby jim nevypadly oči z důlků.
Byli tak moc roztomilí, až jsem to nevydržela a skácela jsem se k Harryho nohám. Samozřejmě že smíchy. Potom, co mě kluci viděli, jak se válím po zemi, se rozchechtali taky a tak si jediní dva "normální" lidé (Harry a Manon) v místnosti vyměnili zoufalý pohled a radši nic nekomentovali. Stejně by to nemělo cenu.

§§§
Líbí se vám?
Co myslíte, že se bude dít dál? >>> Todle je primitivní otázka, ale... XD
Máte nějaké výhrady k mému pojetí kluků z One Direction?
 

5 people judged this article.

Comments

1 Lejla♥ Lejla♥ | Web | 9. may 2012 at 17:24 | React

Tahle kapitola se mi vážně moc líbila..:) A čte se mi to líp, když si s designem přešla do světlejší barvy..:D :) Nedokážu si představit co bude dál :D Ale moc se těším na další kapitolu :) Dneska jsem zrovna taky jednu dopsala..:))
Výhrady nemám, Niall je vystiženej perfektně s tím jídlem..:D akortá si ndokážu představit Harryho jako vážnýho, jak máš to poslední že si vyměnili pohledy s Manon, to bych si spíš dokázala představit Zayna..:D Ale to není vůbec kritika, naopak ;) Aspoň je to něco novýho..:) Moc se mi kapitola líbila a těším se na další! :))
P.S. docela jsem se rozepsala :D

2 ssorcere ssorcere | 11. may 2012 at 10:55 | React

Komentář ségra :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

3 Isa Isa | Web | 18. may 2012 at 20:17 | React

Výhrady určitě nemám. Povídka je perfektní. Předpokládám, že tatínek bude řádit. :-D

4 Eliss Eliss | 25. may 2012 at 14:25 | React

Sakra jak to děláš? :O :D .... PĚKNÝ .... jinak Harry je pěkný gentelman ;)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement