Kapitola 4.: Na letišti

31. march 2012 at 21:21 | Nerea Moore |  Halo
Další kapitolka =D. Poslední v tomto měsíci, ale nebojte brzo se dočkáte další :D. Dalo by se říst, že první tři kapitoly byly takové úvodní a teprve teď se příběh alespoň trochu začne přibližovat k tomu hlavnímu :D. Užijte si to, Vaše Nerea.
P.S. Kapitoly budou z pohledu Roxanne až do té doby, než do perexu napíšu, že je to Harryho pohled :).




Kapitola 4.: Na letišti


S Harrym jsem se nesetkala. Po těch dvaceti minutách v parku jsem jej vídala jenom na internetu a ve všelijakých reklamách. Občas nám komentoval písničky na Youtube, na Twitteru a někdy dokonce i na Facebooku, který si kvůli mně vytvořil. Věnoval mi pár videodeníků, ale nikdo nemohl zjistit, kdo jsem, jelikož jsem mu lhala.
Z rozchodu s Amber, jak jsem se později dozvěděla, se jakš takš oklepal, ale novou známost zatím neměl.
Neznamená ale, že když jsem se s Harrym nesetkala, že se mi nijak neozval. Psali jsme si. Velice, velice pravidelně. Většinou jsme si dopisovali přes Iphone, ale vedli jsme debaty, jak na Twitteru, tak na Facu. Bylo to hektické, jelikož teď měli takovou menší tour přes Irsko. To aby se Niall podíval domů, ale aby také uspokojili fanoušky.
Za týden se měli vrátit a Harry říkal, že potom se všichni konečně potkají s Andersonem. Měli se potkat s mým tátou, takže jsem byla celkem na nože. Protože, co kdybychom se nějakým nedopatřením setkali. Asi bych potom měla hodně velký problém a Harry by na mě byl strašně naštvanej. Myslím, že by se semnou přestal i bavit.
***
Dneska se měli kluci vrátit z Irska a já jsem měla konečně možnost poznat všechny členy skupiny One Direction. Měla jsem možnost poznat Harryho nejlepší kamarády a Simona. Měla jsem možnost poznat malé děti v letech dospělých, protože podle toho, co dělali za hovadiny, když jsme si s Harrym telefonovali, tak to jsou pěkná kvítka.
Holky se ptaly, kam že to jdu. Řekla jsem jim, že to je překvapení, protože všechny kluky obdivovaly. Ne že by do nich byly nějak zamilované, to ne. Ale strašně se nám všem líbila jejich chytlavá hudba, jejich songy a jejich pohodová povaha. Jednou jsme se s nimi chtěly setkat a jak je vidno, splníme si to dřív, než se vůbec nadějeme. Holky budou nadšené, až je seznámím s klukama z One Direction.
Oblékla jsem se do šedých rour, černého elegantního trika a přes to jsem přehodila džísku zbarvenou do bíla. To všechno jsem doplnila černými lakovanými balerínami. Na záda jsem hodila svůj kožený batoh a mohla jsem vyrazit.
Vzala jsem si klíčky od Stacy, od mého "malého" autíčka. Vybrala jsem právě ji, abych mohla svést kluky k nim domů. Jistě, před letadlem na ně čekala limuzína, ale vsadím se, že raději pojedou se mnou, než s nějakým šoférem.
Když jsem dojela k letišti, ukázala jsem občanku a vrátný mě, hned jak uviděl jméno Andersnová, pustil bez otázek dovnitř. Stacy pěkně jela a ani jsem se nenadála a už mi před autem ustupovaly holky, které tu čekali na One Direction. Chuděrky, tak platonicky zamilovaný. Je ale poznat, že kluci dělají dobrou hudbu.
Zastavila jsem před východem z letadla. Byla jsem takové malé překvapení pro Harryho, neboť jsem byla domluvená s Louim. Teda jenom přes mobil, ale i tak jsem s ním byla domluvená, že je hodím domů. S Louim jsme si padli do oka, protože jsme oba měli nejradši miláčka Harryho. No, já jsem nikoho dalšího z kluků neznala, ale i tak… Kluci občas vrkali jako hrdličky a to i když jsem si s nimi volala. Jsou to zlatíčka.
Dveře letadla se otevřely a kluci začali vystupovat. Nejdřív vyšel Niall, potom Zayn, pak Liam a nakonec Loui spolu s Harrym. Všichni se upřímně usmívali a mávali fanouškům, ale nejlepší stejně bylo, když si Harry lehl na zem a začal ji pusinkovat. Londýn mu asi hodně chyběl.
Zvedl se a všiml si mě, jak stojím opřená o černé dveře Stacy. Usmála jsem se na něj a zamávala jsem mu. Jeho úsměv se roztáhl do ještě většího. Málem bych si myslela, že mu až roztrhne pusu.
Doběhl ke mně a objal mě. Po chvíli se k němu přidal i Louis. Smáli se.
"Roxy, co tady děláš?" zeptal se nadšeně Harry.
"Přijela jsem vás spolu se Stacy vyzvednout," usmála jsem se na něj a prohrábla jsem mu vlasy. Jenom se trochu ošil a nahodil vlnu. Za ten týden a dva dny jsme strašně moc spřátelili.
Pustil mě neochotně z objetí, jelikož Niall a Liam se dožadovali pozornosti a tak mě představil: "Kluci, tohle je Roxy. Roxy, tohle je Zayn, Niall, Liam a Louis."
Ti se na mě jenom zeširoka usmívali a pak Loui řekl: " Už můžete." No a v tu chvíli to bylo maso. Protože přesně ve chvíli kdy to řekl, jsem stála v hromadném objetí kluků z One Direction. Nutno podotknout, že pěkných kluků.
Harry se objetí neúčastnil, ale stál vedle, ruce v kapsách. Usmíval se a v očích mu byla vidět radost z toho, jak si s rukama rozumím. I když by mě nejraději měl jenom pro sebe.
Když jsem se dostala z toho medvědího objetí, tak jsem se rozesmála, protože Niall se tvářil opravdu zklamaně, že mě nemůže přitisknout na svou hruď, tak jak by chtěl.
"Neboj, Niallie, ještě ti jedno objetí věnuji," řekla jsem a Niallův obličej se roztáhl do toho nejzářivějšího úsměvu, jaký jsem kdy viděla. V příští chvíli se hnal ke mně s roztaženýma rukama.
Zastavila jsem ho: "Ale věnuji ti ho, až u vás doma, protože, pokud sis nevšiml, tak je tu celkem dost fotografů." Rozhlédla jsem se kolem dokola.
"Tak jedem," zavelel Zayn a rozešel se neznámo kam, potom se ale otočil. "Čím že to vlastně jedeme?" nejistě se usmál. Kluci se rozesmáli. Fakt jako puberťáci.
Pyšně jsem zvedla hlavu. Podívala jsem se na Zayna a kývla jsem hlavou k autu, u kterého jsme stáli. Byl to Mercedes Guardian, nic zvláštního, ale přece jen to autíčko vypadalo velice dobře.
Zayn uznale pokýval hlavou. Kluci stočili zrak ke Stacy Já jsem se jen potěšeně rozesmála. "Chlapci, představuji vám Stacy. Moje zlatíčko. Dneska vás spolu odvezeme domů," ukázala jsem na za mnou a pohladila jsem Stacy po dveřích spolujezdce.
Kluci žasli, netušili, dokonce ani Harry, že mám takovou káru. Nevím sice kolik stál, ale je mi jasné, že dost. Táta mě možná nechtěl vidět, ale o mé bezpečí měl vždycky starost. Vím, že mě má pořád rád, stejně jako já jeho, i přes denní spory a hádky občas přijde a mlčky mě obejme. To je všechno, čeho se dočkám, ale díky tomu vím, že mě miluje.
Potom, co se kluci naskládali dovnitř, jsem vytáhla klíčky z kapsy a vydala jsem se na místo řidiče. Po cestě přede mě ale klekl Liam, zatvářil se jako ztracené štěňátko a začal prosit…

P.S. Tohle je Stacy - vím, že není nic moc ale ujde... a pokud nejdete nějaký super a boží autíčko pro čtyři, tak pošlite odkaz a já to přepíšu, pokud se mi teda obrázek bude líbit :D
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 ssorcerer ssorcerer | 31. march 2012 at 21:50 | React

Mrkni na mobil hvězdo :D  :D  :D  :D

2 Alča Alča | 31. march 2012 at 21:52 | React

Jůůů, další díl. Konečně vím cos tam psala :-D Těším se na další díl, protože další měsíc je už zítra :-P. Opět krásně napsaný, ale u tebe to beru už jako samodřejmost, protože jsi skvělá! :-)

3 ems {{demilovato}} ems {{demilovato}} | Email | Web | 31. march 2012 at 21:54 | React

júú  to auto :D:D:D chcem vedieť značky :D tiež sa hadam s fotríkom :D ale mohol by mi autíčko kupit aj ked mam len 14 :D

4 Isa Isa | Web | 18. may 2012 at 17:50 | React

Tak auto je boží, stejně jako tahle kapitola. Předpokládám, že Liam chtěl řídit. :-D Jdu číst dál, protože nejde zastavit. :-D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement