13. kapitola: Shantal Donesová

29. march 2012 at 21:26 | Nerea Moore |  Lucem Vitae
Nová kapitola děcka!!! Úhúúú, myslím, že city popsané v ní nejsou nijak přehnané. Do situace se přesně hodí k daným osobnostem. Užijte si ji, Vaše Nerea
P.S. Berte to tak, že to byla jeho první OPRAVDOVÁ láska, takže ho nesuďte!!!



13. kpaitola: Shantal Donesová


Dotkla jsem se jeho ramene. Trochu sebou cukl, ale potom pohlédl na mě. Sundal moji ruku ze svého ramene a upřel pohled zpět do plamenů. Vypadal strašně otupěle. Sesedla jsem z opěrky a klekla jsem si na kolena před něj tak, abych mu viděla do očí. Vzala jsem jeho hlavu do dlaní a donutila jsem ho podívat se na moje fialové duhovky. Doufala jsem, že viděl moji lítost nad mými předešlými slovy. Malinko se pousmál, ale byl to smutný úsměv.
Hleděli jsme si do očí a já ho s němou prosbou vzala za ruku. Vytáhla jsem ho z křesla a vedla jsem si ho za sebou. Kamarádi se na mě udiveně podívali. Podívala jsem se Removi do očí a poslala jsem mu svoji myšlenku: Potřebuje se odreagovat a promluvit si o tom, co se stalo. Zpět budeme co nejdříve. Koukal velice zmateně, ale hnedle v dalším okamžiku pochopil. Rozpohyboval znovu konverzaci a vysvětlil ostatním, že se nemají bát, ale že nás nemají ani rušit. Velice inteligentní člověk tenhle Remus.
Usmála jsem se na Siriuse a naznačila jsem mu, že je všechno v pořádku. Jen otupeně kývl a dál se plahočil za mnou. Ještě štěstí, že zrovna byla hodina a většina žáků byla ve společenských místnostech nebo na vyučování, jinak by totiž viděli zkroušeného, napůl šíleného bradavického Cassanovu, jak se nechává táhnout zvláštní dívkou se světlounce blonďatými, skoro bílými, vlasy. Měl naprosto nepřítomný pohled ve tváři.
Zavedla jsem ho do sedmého patra, kde jsem třikrát prošla kolem jedné zdi. Chvíli na to se ve zdi začali objevovat dveře, za kterými byla místnost, kterou jsem potřebovala. Správně, byla to Komnata nejvyšší potřeby. Otevřela jsem dveře a spatřila jsem krásný obývací pokoj. Byla to kopie toho, který se nachází u mě doma v Jezerní vile.
Prostrkala jsem Siriuse dveřmi až k jednomu ze světle modrých křesel, které byly rozestavěné okolo zapáleného ohniště uprostřed místnosti.
Za okny byly vidět hvězdy a to i přes to, že bylo teprve něco kolem dvanácté hodiny polední.
Seděli jsme naproti sobě. Před Siriusem se na stolku objevila láhev ohnivé whiskey a sklenička. Za pár vteřin se objevila druhá. To ale Sirius nevnímal.
Nalila jsem nám oběma s tím, že jednu jsem potom opatrně strčila Siriusovi do ruky. Vypil ji na jeden zátah a znovu se zadíval do ohně.
Položila jsem whiskey zpět na stůl a znovu jsem si klekla před jeho kolena. Lítostivě jsem se mu podívala do očí a potichu jsem špitla: "Omlouvám se." Nevím, jestli to slyšel, ale víc ze mě nedostane. Víc žádat nemůže. Já…lépe to neumím.
Zase se pousmál. Slyšel mě. Malinko pokýval hlavou, ale potom se zadíval na tančící plameny v otevřeném ohništi.
Vzala jsem jeho obličej do dlaní. Otřel se o ně tvářemi a mě tělem proběhl záblesk tepla, které se mi rozlilo až do nohou. Takhle příjemně jsem se necítila ani, když jsem byla s Tomem a to jsem ho kdysi milovala.
"Nemusíš mi to říkat," zašeptala jsem. "Nemusíš mi to říkat, ale můžeš mi to ukázat, pokud na to budeš myslet, tak to uvidím. Ale jen pokud chceš, abych to viděla."
Stačil mu pohled do mých očí. Začínal mi věřit. Malinko kývl. Pochopil. Spustil svou, pro mě velice nedostatečnou, bariéru a přede mnou se začaly odvíjet jeho vzpomínky. Cítila jsem a viděla jsem přesně to, co on. Prožívala jsem to celé, a že to nebylo bůhví jak příjemné.

Stočil jsem pohled na mrzimorskému stolu a ztuhnul jsem. Viděl jsem před sebou tu nejhezčí holku vůbec. Měla černé vlasy a na dálku zářící oči modré barvy. Byla dokonalá. Měla jak pěknou postavu, tak i tvář, ale v hodinách se ukázalo, že je i velice chytrá. Asi po dvou týdnech jsem věděl, že jsem se zamiloval. A tak jsem ji pozval na rande.
Zezačátku mi nechtěla věřit, že se mi líbí jenom ona, ale nakonec to se mnou zkusila. Chodili jsme spolu nádherné dva měsíce a já jsem začínal být lepší. Cítil jsem, jak se měním, díky lásce, k lepšímu a o to víc mě zranilo, když jsem ji potom uviděl s Rennethem Figginsem (čteme - Renet Figins) v jednom z kumbálu na košťata.
Chtěli jsme si s Jammiem zahrát, ale jelikož jsem nemohl najít svoje koště, tak jsem si šel do jednoho z kumbálu nějakou tu lítající kraksnu půjčit. To, jsem ale nevěděl, co tam uvidím.
Byli zrovna v "nejlepším", když jsem tam vlezl. Zasekl jsem se. Úplně jsem strnul, nemohl jsem uvěřit tomu, že by mi něco takového udělala. Figgins mi začal nadávat a vyhodil mě odtamtud.
Když jsem potom chtěl, aby mi to vysvětlila, tak se začala smát a řekla: "Snad sis nemyslel, že s tebou budu napořád? Nebo jo?" Zvedla obočí. Potom se zákeřně usmála. "Ber to jako pomstu za moji mladší sestřičku," ušklíbla se. Jmenovala se Shantal Donesová (Šantal Donsová). Její sestrou byla Sintie. Chodila o ročník níž, ale já jsem o ní nikdy nezavadil ani pohledem. Nelíbila se mi. Nebyla mi nikdy sympatická.
Potom, co sledovala moje prozření, jsem se s hrdostí, rodu Blacků vlastní, vydal se zdviženou hlavou do nebelvírské společensky, odkud jsem se dostal do klučičích ložnic.
Tam jsem vybrakoval svoji zásobu whiskey a ožral jsem se jak hovado. Tu noc jsem poprvé a naposledy brečel. Myslel jsem si, že je to moje životní láska. Že je to láska, která nikdy nevymizí, která vás nikdy nezklame a se kterou můžete počítat i v těch nejhorších chvílích. Ale ona mě podvedla. Zničila mou představu, sen a s tím i moje srdce.
Když jsem si tohle všechno zažila na vlastní kůži, měla jsem pocit, že se zhroutím, ale tak nějak jsem si zvykla. Stalo se mi totiž něco podobného. Možná ještě horšího.
"Nejsi v tom sám Siriusi. I mě se stalo něco hodně, hodně podobného," kysele jsem se usmála a Sirius se na mě prudce otočil. Díval se fakt hodně překvapeně. Zřejmě nečekal, že by ho někdo mohl pochopit. V jeho očích jsem viděla zvědavost a tak jsem se rozhodla, že mu povím alespoň upravenou verzi mého zklamání. Zhluboka jsem se nadechla.
"Začalo to, když jsem se dostala do…"
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement