7.kapitola - Svetr, pár rad a důvod vzniku Cassanovi

19. february 2012 at 11:00 | Nerea Moor |  Lucem Vitae
Je tu další kapitolka. Akorát se chci omluvit, že jste čekali tak dlouho. Ale doufám, že vám to vynahradí její délka. Tahle kapitolka má 1171 slov, tak si ji užijte. Vaše Nerea.



7.kapitola - Svetr, pár rad a důvod vzniku Cassanovi

"Petře? Mohl bys na mě přestat zírat?" zeptala jsem se trochu zostra. Petr jenom vykulil oči, utřel si sliny z brady a potom se s červenými tvářemi zdekoval ze společenské místnosti pryč.
Podívala jsem se na kluky: "Díky kluci. Vím sice, že Jammie se na mě nekouká, protože si myslí na Lily, ale to nevadí. Vážím si toho, že jste gentlemani. Obzvlášť ty Reme," usmála jsem se na dva z Pobertů.

Sirius se v tom okamžiku otočil a začal si svlékat svetr. Když si ho přetahoval přes hlavu, naskytl se mi pohled na svalnatá záda a já jsem jenom pozorovala hru jeho svalů. Nádhera.
Potom, co si svetr vysvlékl, mi ho honem podal, upravil si košili a po jedné omluvě se začal potěšeně usmívat.

Natáhla jsem si jeho nebelvírský svetr, byl trochu vytahaný, takže mi byl až ke kolenům, ale zato voněl zvláštní vůní mužského pižma a máty. Nedalo mi to a tak jsem se hluboce nadechla. Nebylo to na mě poznat, ale tu vůni jsem si napoprvé oblíbila. Tenhle svetr rozhodně jeho majiteli zpět nevrátím.
"Díky, Siriusi," usmála jsem se potěšeně.
Kluci se otočili a já se zadívala na Jamese. Došla jsem k němu blíž a zeptala jsem se: "Můžu před nimi mluvit o tobě a o Lily?" Otočila jsem pohled na Poberty a potom zpět na Jammieho.
James se zatvářil zmateně, ale nakonec odpověděl: "Jasně, jsou to moji kamarádi. Vědí o mně všechno."
"Dobře," řekla jsem a posadila jsem se do jednoho z křesel u krbu. "Vím, že se ti Lily líbí a taky vím, že k ní cítíš něco víc," řekla jsem pro začátek. Pohledem jsem pořád visela na Jamesovi, ale odpověděl mi Sirius.
"Jistěže to víš. Vždyť jí to říká na každém rohu."
"No právě," protočila jsem oči,"byl to tvůj nápad? Takovéhle okázalosti a ztrapňování?" zeptala jsem se celkem zostra. Tohle chování, tyhle rady totiž přinesly Jamesovi jen odmítnutí a nepěkná slova. A tohle si Lily nezaslouží.
"Jo, moje teorie," prohlásil pyšně Sirius.
"Aha. SBS a BSB očividně pořád platí…" zašeptala jsem si pro sebe ,ale někdo to očividně slyšel, že Reme?"Co je SBS a BSB?" skočil mi do řeči právě jmenovaný.
"Neuraz se Siriusi," stočila jsem pohled na Siriuse a následně jsem vysvětlila to, na co se ptal Rem,"znamená to: Setsakramenský blábol stupidního a bezcharakterního Siriuse Blacka."
Sirius se nadechoval, očividně mi chtěl něco pěkně od plic říct, ale předběhl ho James: "Co jsi chtěla říct ještě před tím, než tě kluci přerušili?"

Zamyslela jsem se, jestli to má vůbec cenu, vždyť Lily si k němu pěstuje nenávist už roky. Jak já, jak zrovna já, můžu vědět, jestli ta nenávist nepřerostla v lásku. Nevím, jestli to můžu vědět, protože ji moc dlouho neznám. Ale mám oči a každý, kdo alespoň trochu umí číst mezi řádky.
Pro ty, co mají ty správné oči, ten správný pohled, je to jasné na míle daleko, protože pokaždé, když se hádají, jiskry mezi nimi úplně přeskakují a myslím, že kdyby tyto jiskry byly vidět, viděli bychom provázet z jiskřiček, který je spojuje a tak jsem se nakonec rozhodla, že stojí za to mu pomoct, protože oni dva mají duše spojené už dlouho.
"Poradím ti pár věcí, a pokud je budeš více méně dodržovat, mohl by sis Lily získat. Neříkám sbalit, ale získat," řekla jsem a podívala jsem se na něj s vážností v očích.
Na tohle téma se nežertuje, a pokud nemá na to se alespoň trochu změnit, tak si Lily nezaslouží.
James jen přikyvoval a s pohledem upřeným do mého obličeje se dychtivě dožadoval pokračování mého výchovného, pro něj velice důležitého proslovu.
"Musíš se aspoň trochu změnit. Jsi ochotný to, pro Lily, podstoupit?" zeptala jsem se opravdu, ale opravdu vážně.
"Ano," odpověděl mi stejnou mincí.
"Dobře mě poslouchej. Takže za prvé, přestaneš poslouchat rady ohledně vztahů od Siriuse," řekla jsem.
Chtěla jsem pokračovat, když se právě jmenovaný ozval: " Proč? Na mých radách přece není nic strašného?" řekl a potom se na mě dost ublíženě podíval.
"No, Siriusi. Chceš mi snad říct, že jsi někdy měl dlouhodobý vztah?" zeptala jsem se, když jsem viděla, jak nad tím dumá, dodala jsem," dlouhodobý vztah znamená chození s dívkou nebo klukem po dobu alespoň jednoho měsíce."
Sirius se zakabonil, zesmutněl, ale potom vzhlédl a naprosto strojeně odpověděl: "Vím, co to znamená dlouhodobý vztah, a jeden takový jsem měl, i když je pravda, že jsem se neřídil vlastními radami."

Jen, co dokončil větu, tak opustil místnost. Šel se svěšenými rameny přes obraz někam se toulat po hradu.
Potom, co se za ním zaklopil portrét, na mě kluci naštvaně pohlédli, teda až na Rema, ten na mě koukal s lítostí v očích.
"Ty jsi…" ozval se James a já pořád nic nechápala. To se tak naštval jenom kvůli jedné otázce?
Kluci okolo mě si naráz povzdechli a Jammie se prosebně podíval na Rema. Ten mi pokynul, abych si sedla do jednoho křesla u krbu. Oni dva se posadili do zbývajících dvou křesel a jedno jediné, čtvrté křeslo zůstalo volné. Peterovo křeslo, neboť já jsem seděla v Siriusově.
Dva z Pobertů po sobě hodili kradmým pohledem a Jammie na Remuse jemně kývl hlavou. Remus mu kývnutí oplatil a potom se konečně oba otočili na mě.

Jistěže jsem čekala nějaké odůvodnění Siriusova odchodu, ale podle toho, jak se ti dva tvářili, mi hned bylo jasné, že k tomu odchodu měl Sirius mnohem větší důvod, než jsem si myslela.
Remus mi vysvětlil, proč Sirius tak náhle odešel a nebylo to nic pěkného. Sirius se ve čtvrtém ročníku rozhodl říct jedné dívce, že ji má rád víc než jen jako kamarádku, ale ona to byla dost hnusná mrcha.
Chodili spolu dva měsíce, když ji našel s klukem z vyššího ročníku v kumbálu na košťata. Normálně ho podvedla a potom se mu vysmála do obličeje. Od té doby je ze Siriuse sukničkář, řečený Cassanova.
Takový holky nechápu. Tak když s někým chodím, tak asi proto, že ho mám moc ráda, nebo ho mluju, nebo snad ne? V životě jsem nechodila s klukem, kterého jsem neměla ráda a rozhodně s tím nehodlám začínat.
Nejsem Sirius. I když je pravda, že jeho reakce na rozchod a bolest je, alespoň podle mě, zbytečně přehnaná.
Ano, bolí to. Ale úkolem každého z nás je nějakým způsobem tuto bolest překonat.

Třeba já hodlám lásku ze svého prvního mládí zabít. Mám k tomu ale celkem dost důvodů. Jedním z nich je bolest ze ztráty a zrady, a druhým je pomyšlení na to, že to já jsem z něj udělala zrůdu a proto musím svět, ať mudlovský či kouzelnický, zachránit před jeho temnou existencí.

Potom, co mi to Remus dovykládal, už nám nezbyl čas na to, abych řekla Jammiemu další pravidla a rady k získání Lily Evansové, neboť měla být za čtvrt hodiny snídaně a já jsem nebyla ještě ani převlečená.
Oblékla jsem se do školní uniformy. Tentokrát se lvem místo erbu hada, který jsem nosila před… No, řekněme, že v minulém životě. Jinak se to ani nazvat nedá.
Na školní uniformu jsem si natáhla Siriusův svetr a spolu s holkama jsme se vydali na snídani.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement