2.kapitola - Don't Worry, Be Happy

5. november 2011 at 12:15 | Nerea Moor |  Antiqua

Takže, tady je druhá kapitolka. O čem je? Doufám, že vám napoví těchto pár slov: maraton filmů Harryho Pottera, whiskey, foťák, závěs, držkopád a písnička od Boba Marleyho - Dont Worry Be Happy. Pěkné počtení, Nerea

2. kapitola - Don't Worry, Be Happy

Nikole:
Byly dvě hodiny odpoledne, když jsem si vybalila, potom jsem sešla dolů, protože jsem měla celkem hlad. V lednici žádnou krev neměli a tak než abych ji kradla z krevní banky jsem se nadechla pořádně nosem a ano měli ji tu. A měli tu i sporýš, byli opravdu skvěle vybaveni. Svou upíří rychlostí jsem doběhla do sklepa, kde jsem našla to, co jsem hledala - mrazák plný krve.

Chvíli jsem se v něm přehrabovala, dokud jsem nenašla skupinu AB negativní, mou nejoblíbenější. Jelikož je AB nedativní vzácná, vzala jsem si jenom dva pytlíky a asi pět pytlíků nuly negativní. Uložila jsem je do mé miniledničky v pokoji, vypila jsem jeden sáček s nulkou a sešla jsem zpět dolů dívat se na televizi. Nic moc na programech nedávali, tak jsem se porozhlédla po nějakých dvdéčkách a našla jsem celkem slušnou sbírku, jak dvdéček, tak alkoholu. Vybrala jsem si všechny díly Harryho Pottera, dnes večer si udělám maraton. Zatímco jsem se dívala na první díl, tak jsem si nalila Damonovu nejoblíbenější whiskey, kterou jsem ho naučila pít já. V klidu jsem dodívala první díl toho tupce Pottera a šla jsem na druhý.
"Nejsi na pití alkoholu nějak moc mladá?" vyjel na mě z ostra Damon a upil z mé skleničky.
"Náhodou. Jsem starší než si myslíš. V srpnu by mi mělo být dvacet," řekla jsem s hranou hrdostí a vzala si zpět skleničku s whiskey. Potom jsem se otočila zpět k obrazovce a ignorovala Damona, který si sedl vedle mě na sedačku a celou dobu se na mě upřeně díval, jako by se na něco snažil vzpomenout. Ne nemohl si vzpomenout, to kouzlo bylo moc silné a navíc se ho nemohl zbavit, protože za sebou nezanechalo žádnou stopu. Bonnie ani jiná čarodějka o něm nevěděla, kromně Emily, která je už dávno po smrti, ale jestli si to kouzlo zapsala do knihy, mohl by to být konec mojí skvělé hry na člověka. Přemýšlala jsem tak dlouho, že jsem si ani neuvědomila, že film už skončil. No nic, co se dá dělat, řekla jsem si a pustila třetí díl. Damon mě celou dobu sledoval, jako bych byla nějaký diamant, který se chystá někdo ukrást. To znamená hodně. Věděla jsem, co mu vrtá hlavou, proč jsem se tu objevila hned po Kathrine, ale na to nepřijde dokud se mě nezeptá a to znamená, že nás čeká vážný rozhovor.
Byli jsme asi u pátého dílu, nevím, nějak jsem to přestala sledovat, když se Damon ozval: "Co tě na tom tak baví? Harry Potter je naprostej idiot. Ginny, ta veverka po něm jede od prvního okamžiku a oni si v šestce dají jenom pusu," řekl a na chvíli se zamyslel, "to já bych ji v té komnatě přefiknul, jen by to zasvištělo."
"Damone, všichni nejsou jako ty. Víš někdo má rád romantiku a svíčky, nestojí jim zato skočit někam do kumbálu, muchlovat se a přitom se omlátit o mopy a košťata," vysvětlila jsem mu to jako malému dítěti. "A mimochodem, ty bys byl ak rychle?" dodala jsem po chvíli s úškledkem.
"Náhodou, já toho vydržím hodně a hodně dlouho, žádná si ještě nestěžovala," opáčl s výtězným úsměvem," ale jestli chceš, můžeš to vyzkoušet."
"Ne, díky. Nemám ráda, když se kluk udělá dřív nežjá a taky bys mě musel nejdřív dobít. Nejsem žádná lehká holka, co skočí na každou kravinku, co řekneš," odmítla jsem ho s naprosto klidnou tváří. Nepotřebovala jsem nic zkoušet, věděla jsem, že je dobrej v posteli, ne jenom podle chůze, chování a držení těla, věděla jsem to z vlastní zkušenosti.
"Nikdo neříkal, ža jsi lehká holka. Jen jsem chtěl říct, že kdybys chtěla, moje džínsy jsou ti otevřené," zachechtal se a zmizel. Však já mu to nedaruju.
Dokoukala jsem šestý díl Harrryho Pottera, nalila jsem si whiskey a šla jsem spát. Teda chtěla jsem jít spát, když jsem v koupelně zaslechla puštěnou sprchu a Damonův zvučný svůdný hlas jak zpívá. Nemohla jsem odolat. Skleničku jsem nechala na komodě na chodbě a velice velive potichu jsem se vydala na průzkum jeho nádherného těla do koupelny. Naštěstí byly pootevřené dveře, takže jsem se moc dlouho nezdržovala. To, co jsem viděla mi vyrazilo dech, Damon stál ve sprchovém koutu a přes závěs byly vidět jenom jeho rozmazané obrysy, ale když jsem si představila krůpěje vody stékající po jeho nahé vypracované hrudi, vzrušením jsem se zachvěla. Zpíval si písničku od Boba Marleyho - Don t Worry Be Happy a zřejmě měl dobrou náladu z toho, že mě uzemnila, ale ne na dlouho.
Roztomile jsem se usmála a spustila jsem:"Víš, Damone," ohlédl se po mě z výtězným úšklebkem na rtech a touhou v očích, "ohledně té nabídky," nejistě jsem se usmála, "jsem svůj názor nezměnila," řekla jsem a sáhla po jeho oblečení a posledním ručníku.
"Ne, to ať tě ani nenapadne," zhrozil se a tentokrát jsem se usmála já. Vzala jsem ty věci do náručí a pomalu odkráčela a aby toho nebylo málo, cetou jsem si zpívala:"Don t worry, be happy now."
Oblečení jsem odnesla k sobě do pokoje a z malého příručního batohu, kde jsem měla čarodějnické kuchařky, jsem vytáhla stříbrný digitální fotoaparát. Spolu s foťákem jsem se vydala na chodbu, číhat na Damona.
Damon vylezl obalený v kytičkovaném závěsu od sprchy. Vyblískla jsem si ho asi pětkrát, než si uvědomil, že na chodbě někdo je. Chtěl po mě vystartovat a sebrat mi foťák, ale přišlápl si závěs a natáhl se, jak širokej tak dlouhej tváří k zemi na podlahu. Ještě párkrát jsem ho vyfotila a potom jsem mu šla pomoct se zvednout ze země.
Jen co jsem ho zvedla. Už na mě vyjel:"Naval ten foťák, jinak si mě nepřej!"
"No, to je teda vďek. Já tě postavím na nohy a ty si toho ani nevážíš. Pche, já jsem se nemusela vůbec obtěžovat a ty by ses tu mohl plácat celou noc," hreně jsem se urazila a sledovala jseho reakci.
"No na zemi bych nebyl, nebýt toho závěsu a ten závěs bych na sobě neměl, kdybys mi TY nesebrala oblečení! A teď mě laskavě nerozčiluj nebo by se ti mohlo stát něco nepříjemnéhoa naval ten foťák!" pomalu zvyšoval hlas, až na mě řval přes celý penzion a já jsem věděla, že jsem ho solidně vytočila, byla jsem spokojená. Ale hra ještě není u konce.
"A co když ti ho nedám?" opáčila jsem provokativně.
"Navalíš ho a jestli ne, pakuješ se z penzionu a to pěkně rychle," zavrčel a sáhl po foťáku. Svou upíří rychlost použít nemohl, protože si mysleli, že jsem člověk a naprosto nic o světě nadpřirozena nevím. Stejně kdyby tu sílu použil, já bych použila tu svoji a opadlo by to ůplně stejně. O kousek bych se jí vyhnula.
"Chceš se vsadit?" provokovala jsem ho a laškovně jsem se na něj usmála.
"Jo, řekni jak a o co?"najednou se zklidnil a díval se mi do očí místo na foťák.
"Takže, pokud ty vydržíš být týden mím sluhou, foťák je tvůj, spolu s těmi tvými fotkami. Moje fotky jsou moje fotky, takže ty tam nebudou. Pokud to nevydržiš, tak buď dám fotky Stefanovi, aby tě mohl vydírat a nebo je vylepím v Grillu a to si piš, že to do dvou hodin bude vědět celý město... Možná zavedeš novej trend - kytičky a průhledná látka podle Damona Salvatora. To by bylo cool, myslím, že bych tě podpořila," vybalila jsem na něj s úsměvem.
Zašklebil se, dal si hlavu do dlení, chvíli přemýšlel a potom povídá:"Příjímám." Jen co to řekl, zdekoval se k sobě do pokoje. Naprosto smířen.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement